Šampioni ze země galského kohouta byli v roli jasného favorita a dvojutkání s Pražany tak mělo být v roce 1991 jen otázkou skóre.
Přesto Sparta přes giganta té doby postoupila do jedné ze dvou semifinálových skupin a nakonec jí jen těsně unikl postup do finále, což patří mezi její historické počiny.
Po šťastném zdolání skotského Glasgow Rangers sparťanům po losu dalšího kola do smíchu nebylo. Francouzský velkoklub se na jaře téhož roku probojoval do finále PMEZ a v něm podlehl CZ Bělehrad až v penaltovém rozstřelu.
Dva góly nedaleko pevnosti If
Majitelem týmu, složeného ze superhvězd tehdejšího fotbalu, byl multimilionář Bernard Tapie. Sedm hráčů patřilo mezi osobnosti národního mužstva, které tehdy v evropské kvalifikaci zvítězilo dvakrát 2:1 nad československým týmem a všechny čtyři góly vstřelil legendární Jean-Pierre Papin.
Na stadionu poblíž pevnosti If, kterou kdysi proslavil Edmond Dantes v Dumasově románu Hrabě Monte Christo, hrozil Spartě debakl. Po hodině hry prohrávala 0:3 a to ještě domácí mnohé gólové šance lehkomyslně spálili, aniž je to v tu chvíli nějak mrzelo. Byli si jisti hladkým vítězstvím a ani se moc nesnažili hrát naplno.
Přišel za to trest. Martin Frýdek s notnou dávkou drzosti běžel s míčem až do velkého čtverce, kde ho mohutný obr Basile Boli poslal k zemi. Penaltu Petr Vrabec proměnil.
O čtvrt hodiny později totéž zopakoval Václav Němeček. Obešel několik hráčů a zastavil ho až brankář Pascal Olmeta, který ho chytil za nohy. Úspěšným exekutorem byl tentokrát Roman Kukleta.
Hvězdnému francouzskému šampionovi se najednou začala třást kolena a po několika útočných akcích Sparty mohl být rád, že uhájil těsné vítězství 3:2. „V Praze dokážeme, že jsme velké mužstvo,“ holedbal se sebevědomý trenér Olympiqu Tomislav Ivič.
Slavný večer na Letné
Odveta se hrála 6. listopadu 1991 na vyprodaném letenském stadionu. Plné ochozy vydechovaly magickou sílu, která se přenášela i na hráče. Vítězství Sparty čekal málokdo.
Tým ve složení Kouba – Horňák, Novotný, Vrabec – Mistr, Frýdek, Němeček, Němec, Lavička – Siegl, Kukleta si však obrovskou vůlí a bojovností poradil se skvělým soupeřem.
Báječně hráli všichni a navíc obránce Vrabec dokázal nemožné: nedovolil Papinovi ani jednou vystřelit.
A hlavně tu byly dva okamžiky, které otřásly Letnou.
36. minuta: Frýdek polovysokou střelou poslal míč do vzdálenějšího rohu branky – 1:0.
70. minuta: Siegl po Frýdkově přihrávce nádherně zamířil pod břevno – 2:0.
V 87. minutě hosté snížili na 1:2, což už ovšem nic nezměnilo na senzačním postupu Sparty mezi evropskou elitu.
Superlativy tenkrát nešetřili ani novináři. Nechyběly titulky Heroický čin Sparty, Velká letenská noc, Papinův hrnec vybuchl či Utopený velkoklub.
Naopak ve Francii zavládl smutek. „Marseille se potopila s francouzskou flotilou“ hlásal deník Liberation. Jeho referát konstatoval, že sparťané se představili jako lepší mužstvo, cílevědomější a dravější než soupeř.
Velmi pochvalně psal o výkonu Sparty Le Quotidien de Paris: „Marseillské hvězdy byly rychle odsouzeny hrát roli figurantů. Češi předváděli krásnou hru, rozvíjeli nádherné útočné akce. Olympique klopýtal, ztrácel svůj lesk. Naopak Sparta prokazovala odhodlání a houževnatost, které vyvolávaly obdiv. Nátlak, zrychlování, krátké pasy, měnění křídel. Praha dominovala, dělala hru, zneklidňovala marseillskou obranu.“
Sportovní list L‘Equipe uvedl, že Olympique vyřazením přišel o 14 milionů dolarů, což tehdy byla obrovská částka.
Hlasy z Letné samozřejmě přetékaly radostí. „Především v první půli jsme předvedli nejlepší hru za mého působení na Letné,“ zdůraznil trenér Dušan Uhrin starší.
„Soustředil jsem se hlavně na hlídání Papina a nebylo to tak těžké. Moc přihrávek nedostal,“ smál se Vrabec.
„Moc děkuju fanouškům, kteří nás neúnavně povzbuzovali a přitom citlivě. Nechtěli, abychom bezhlavě útočili,“ nešetřil spokojeností Němeček.
„Náš postup lze nazvat malým zázrakem,“ prozradil své pocity Jiří Němec.
„Překvapila mě excelentní atmosféra. Sparta měla víc šancí, vyhrála zaslouženě,“ dodal anglický sudí Allan Gunn.
Ve skupině, která se tehdy hrála v nejprestižnějším evropském klubovém klání poprvé, přišel další slavný souboj. Nadšení Pražanů tentokrát odnesla Barcelona. Pozdější vítěz celé soutěže podlehl Spartě 0:1. Na Letné si tým poradil i s Dynamem Kyjev 2:1, s Benfikou uhrál remízu 1:1.
Sparťané nadchli i v Barceloně, kde podlehli jen těsně 2:3. Ve skupině obsadili druhé místo, tři body od finálového snu. Na podobný úspěch Sparta od té doby čeká.
V roce 1991 Sparta Praha překvapila celou Evropu svým heroickým výkonem proti francouzskému velkoklubu Olympique Marseille. Přestože Marseille bylo favoritem, Sparta se dokázala probojovat do semifinále Poháru mistrů evropských zemí a těsně unikla postupu do finále, kde nakonec podlehla CZ Bělehrad.
V prvním zápase proti Marseille na stadionu poblíž pevnosti If prohrávala Sparta 0:3, ale díky brankám Martina Frýdka a Václava Němečka dokázala otočit skóre na 3:2 a získat důležité vítězství. Ve druhém zápase na Letné Sparta opět zvítězila 2:1 a postoupila mezi evropskou elitu.
Tento úspěch Sparty vyvolal nadšení nejen mezi fanoušky, ale i v médiích. Novináři hovořili o heroickém činu Sparty, velké letenské noci a potopení francouzského velkoklubu. Francouzská média uznala výkon Sparty a popsala ji jako lepší, cílevědomější a dravější tým než Marseille.
Sparta pokračovala ve svém úspěchu i v dalších zápasech Poháru mistrů evropských zemí, kde porazila týmy jako Barcelona a Dynamo Kyjev. Ve skupině obsadila druhé místo a těsně minula finálový sen.
Od té doby Sparta čeká na podobný úspěch, který jí přinesl slávu a uznání po celé Evropě. Její výkon proti Olympique Marseille z roku 1991 zůstává jedním z nejvýznamnějších momentů v historii českého fotbalu.
