Hokejová sezona 1989/90 začínala v Československu přátelskými zápasy reprezentace proti Calgary Flames. S kanadským týmem NHL dorazil do Prahy v září také Jiří Hrdina.
„Sice se to tady trošku uvolňovalo, ale že za dva měsíce padne režim, to jsem si opravdu nemyslel,“ vzpomínal před lety v rozhovoru Aktuálně.cz.
Listopadovou revoluci pak intenzivně prožíval v Kanadě, ale ani hokejisté působící v československé soutěži neměli nejdříve úplné informace.
Když studenti pražských vysokých škol vyšli v pátek 17. listopadu do ulic, bylo v plném proudu 21. kolo československé hokejové ligy. Jaromír Jágr zařídil gólem a asistencí remízu Kladna s Vítkovicemi, Trenčín porazil Brno, Gottwaldov si poradil s Košicemi, Plzeň s Litvínovem.
O den později Jihlava s reprezentačním brankářem Dominikem Haškem vymazala v dohrávce Spartu 5:0.
„My jsme při cestě z Kladna o ničem nevěděli. Rychlost šíření informací tehdy nefungovala jako dnes,“ líčil kdysi vítkovický bek Jan Vavrečka. Dění se dalo pořádně do pohybu až v dalších dnech.
Ostravští hokejisté vyrazili cinkat klíči na tehdejší náměstí Lidových milicí, Hašek zase vedl tajnou výpravu jihlavských vojáků do Prahy.
„Nastartoval jsem svoji zelenou škodovku a se třemi spoluhráči jsme na několik hodin dezertovali. Chtěli jsme nasát atmosféru v centru dění a zacinkat si klíči na Václavském náměstí,“ popisoval gólman, toho času plnící si základní vojenskou službu v jihlavské Dukle.
K odvážnému a překvapivému kroku se odhodlali hokejisté Sparty, respektive v první řadě jejich kapitán Jan Reindl. V úterý 21. listopadu 1989 vystoupil ve Sportovní hale v Holešovicích před zápasem proti Trenčínu s projevem, který mu na papír předepsali studenti.
Pro Bez frází před lety popisoval, jak nečekaný výstup to v té době byl. „Speciálně hokejisti se za našich časů moc politicky neangažovali. Byli jsme naoko amatérští sportovci zaměstnaní v ČKD. Tam jsme chodili jenom pro výplaty a jinak se starali o tréninky a zápasy,“ vzpomínal.
Páteční události z Národní třídy byly ovšem i v kabině Sparty tématem číslo jedna. Před utkáním s Trenčínem přivedl do šatny trenér Pavel Wohl zástupce studentů, kteří chtěli zápas zrušit.
Na to nechtěl přistoupit Trenčín, tak alespoň sparťané hráli s přišitými trikolorami a Reindl jako kapitán měl přečíst prohlášení. Rozhodl se tak učinit přesto, že s tím mnozí spoluhráči nesouhlasili. Nechtěli se dostat do problémů.
„Nikdo totiž nevěděl, jestli už jdou komunisti do hajzlu. My jsme nebyli na Václaváku a televizi se moc věřit nedalo. Říkalo se, že před Prahou stojí tanky a formují se milice,“ vysvětloval Reindl.
I tak se rozhodl projev přečíst. Pořadatelé mu nechtěli dát mikrofon, nakonec mu ho přivezl rozhodčí Anton Danko a Reindl mohl spustit.
Jménem hokejistů Sparty požadoval prošetření represivní akce proti účastníkům manifestace ze 17. listopadu. Odsoudil brutální zákrok jednotek a žádal potrestání zodpovědných lidí.
„Vyzýváme spoluobčany, aby svou aktivní účastí na nadcházejících akcích vyjádřili svoji solidaritu,“ přečetl Reindl, načež se ozval ohlušující potlesk. Podle kapitána možná i silnější, než když pak sparťané na konci sezony 1989/90 došli k mistrovskému titulu.
Trikolory na podporu studentů byly k vidění i na jiných stadionech. Do Litvínova třeba dorazili herci Ondřej Vetchý a Mahulena Bočanová, aby přesvědčili hokejisty k odložení zápasu a podpoře stávky.
„Tehdy jsem se bál, že mě ti chlapi, pro které byl hokej tolik důležitý, zabijou. Mluvil jsem do mikrofonu, byl plný dům, a já těm chlapům řekl, že se nebude hrát,“ vyprávěl Vetchý předloni v létě, kdy se do Litvínova vrátil na rozlučku Viktora Hübla s Františkem Lukešem.
Dobře to dopadlo, hokejová soutěž se ke stávce přidala. Reprezentační brankář Petr Bříza v dalších dnech dokonce vystoupil na jedné z velkých demonstrací na zaplněné Letenské pláni.
„Přišli za námi do kabiny Sparty, že potřebují někoho z národního týmu, kdo by vystoupil. Od prvních dnů jsem se kolem toho v podstatě motal, tak jsem šel. Po tréninku jsem se během hodiny octl před davem na Letné,“ usmíval se Bříza s odstupem času.
Ani po 35 letech nebude 17. listopad v Česku bez hokeje.
Extraliga má ve sváteční den na programu pět utkání.
Hokejová sezona 1989/90 začala v Československu přátelskými zápasy reprezentace proti Calgary Flames. S kanadským týmem NHL dorazil do Prahy i Jiří Hrdina.
Listopadovou revoluci pak intenzivně prožíval v Kanadě, ale ani hokejisté působící v československé soutěži neměli nejdříve úplné informace. Když studenti pražských vysokých škol vyšli do ulic, bylo v plném proudu 21. kolo československé hokejové ligy. Jaromír Jágr zařídil gólem a asistencí remízu Kladna s Vítkovicemi, Trenčín porazil Brno, Gottwaldov si poradil s Košicemi, Plzeň s Litvínovem.
O den později Jihlava s reprezentačním brankářem Dominikem Haškem vymazala v dohrávce Spartu 5:0. „My jsme při cestě z Kladna o ničem nevěděli. Rychlost šíření informací tehdy nefungovala jako dnes,“ líčil kdysi vítkovický bek Jan Vavrečka. Dění se dalo pořádně do pohybu až v dalších dnech.
Ostravští hokejisté vyrazili cinkat klíči na tehdejší náměstí Lidových milicí, Hašek zase vedl tajnou výpravu jihlavských vojáků do Prahy. „Nastartoval jsem svoji zelenou škodovku a se třemi spoluhráči jsme na několik hodin dezertovali. Chtěli jsme nasát atmosféru v centru dění a zacinkat si klíči na Václavském náměstí,“ popisoval gólman, tehdy plnící si základní vojenskou službu v jihlavské Dukle.
K odvážnému a překvapivému kroku se odhodlali hokejisté Sparty, respektive v první řadě jejich kapitán Jan Reindl. V úterý 21. listopadu 1989 vystoupil ve Sportovní hale v Holešovicích před zápasem proti Trenčínům s projevem, který mu na papír předepsali studenti.
Pro Bez frází před lety popisoval, jak nečekaný výstup to v té době byl. „Speciálně hokejisté se za našich časů moc politicky neangažovali. Byli jsme naoko amatérští sportovci zaměstnaní v ČKD. Tam jsme chodili jenom pro výplaty a jinak se starali o tréninky a zápasy,“ vzpomínal.
Páteční události z Národní třídy byly ovšem i v kabině Sparty tématem číslo jedna. Před utkáním s Trenčínem přivedl do šatny trenér Pavel Wohl zástupce studentů, kteří chtěli zápas zrušit.
Na to nechtěl přistoupit Trenčín, tak alespoň sparťané hráli s přišitými trikolory a Reindl jako kapitán měl přečíst prohlášení. Rozhodl se tak učinit přesto, že s tím mnozí spoluhráči nesouhlasili. Nechtěli se dostat do problémů.
„Nikdo totiž nev
