V plochodrážních kuloárech se už desítky let traduje historka, která dokonale odráží kouzlo světa levých zatáček i Štanclovu osobnost.
Když československý jezdec opět jednou bojoval s Olem Olsenem o zlatou přilbu, už už to vypadalo na další triumf fenomenálního Dána.
Smířený Štancl do poslední zatáčky pardubického oválu zaklapl plyn, a ejhle – motor Jawy pod ním ožil a rodák ze Žatce si před burácejícími tribunami dojel pro vítězství.
Dvojice Štancl – Olsen psala mezi roky 1970 až 1982 dějiny slavného závodu. Za tu dobu „pustili“ soupeřům jen jednu ceněnou trofej. Olsen si jich domů odvezl celkem sedm, domácí hvězda o dvě méně.
Štancl dokázal ze své motorky doslova vyždímat to nejlepší a i díky tomu se devatenáctkrát stal československým šampionem na ploché dráze.
Neztratil se ani na světové scéně. Vybojoval dva bronzy ve světovém šampionátu družstev na krátké dráze a vedle toho i dva tituly vicemistra světa na dlouhé dráze.
Cesta za sportovní slávou začala v roce 1967, kdy tehdy sedmnáctiletý mladíček přišel na nábor do klubu Rudá Hvězda Praha, pořádaný na pražské Markétě. Pod dohledem Luboše Tomíčka staršího okamžitě zaujal.
První šanci závodit dostal už o pár týdnů později – jako náhradník v ligovém závodě v Plzni. Premiéra přinesla první bod a odstartovala neuvěřitelnou kariéru, během níž Štancl měnil zápisy v historii ploché dráhy.
Štancl byl stálicí československé ploché dráhy po celá 70. léta, úspěšně závodil až do poloviny následující dekády.
Závodník pražského klubu startoval v neuvěřitelných 37 světových finále na krátké i dlouhé ploché dráze. Také proto byl v roce 1986 vyhlášen nejvšestrannějším jezdcem světa.
Štancl si vybojoval respekt i za kanálem La Manche, kde úspěšně závodil v britské profesionální lize. V klubové soutěži, která ve své době platila za tu nejlepší na světě, oblékal na trati vesty týmů Coventry Bees a Reading Racers. S oběma týmy dosáhl na mistrovské tituly.
Ani po ukončení aktivní kariéry nezanevřel na sport, který mu dal vše – stal se trenérem mládeže a své zkušenosti předával dalším generacím závodníků.
Ploché dráze se věnoval i syn Jiří „George“ Štancl mladší, který strávil většinu závodní kariéry v Británii.
Slavný kousek nejvšestrannějšího jezdce světa: pro zlatou přilbu dojel na půl plynu
V plochodrážních kuloárech se už desítky let traduje historka, která dokonale odráží kouzlo světa levých zatáček i Štanclovu osobnost.
Když československý jezdec opět jednou bojoval s Olem Olsenem o zlatou přilbu, už už to vypadalo na další triumf fenomenálního Dána.
Směněný Štancl do poslední zatáčky pardubického oválu zaklapl plyn, a ejhle – motor Jawy pod ním ožil a rodák ze Žatce si před burácjejícími tribunami dojel pro vítězství.
Dvojice Štancl – Olsen psala mezi roky 1970 a 1982 dějiny slavného závodu. Za tu dobu „pustili“ soupeřům jen jednu ceněnou trofej. Olsen si jich domů odvezl celkem sedm, domácí hvězda o dvě méně.
Štancl dokázal ze své motorky doslova vyždímat to nejlepší a i díky tomu se devatenáctkrát stal československým šampionem na ploché dráze.
Neztratil se ani na světové scéně. Vybojoval dva bronzy ve světovém šampionátu družstev na krátké dráze a vedle toho i dva tituly vicemistra světa na dlouhé dráze.
Cesta za sportovní slávou začala v roce 1967, kdy tehdy sedmnáctiletý mladíček přišel na nábor do klubu Rudá Hvězda Praha, pořádaný na pražské Markétě. Pod dohledem Luboše Tomíčka staršího okamžitě zaujal.
První šanci závodit dostal už o pár týdnů později – jako náhradník v ligovém závodě v Plzni. Premiéra přinesla první bod a odstartovala neuvěřitelnou kariéru, během níž Štancl měnil zápisy v historii ploché dráhy.
Štancl byl stálicí československé ploché dráhy po celá 70. léta, úspěšně závodil až do poloviny následující dekády.
Závodník pražského klubu startoval v neuvěřitelných 37 světových finále na krátké i dlouhé ploché dráze. Také proto byl v roce 1986 vyhlášen nejvšestrannějším jezdcem světa.
Štancl si vybojoval respekt i za kanálem La Manche, kde úspěšně závodil v britské profesionální lize. V klubové soutěži, která ve své době platila za tu nejlepší na světě, oblékal na trati vesty týmů Coventry Bees a Reading Racers. S oběma týmy dosáhl na mistrovské tituly.
Ani po ukončení aktivní kariéry nezanevřel na sport, který mu dal vše – stal se trenérem mládeže a své zkušenosti před
