„Platové podmínky v hokejové extralize nabírají obludných rozměrů,“ napsal slovenský zpravodajský web Pravda.
Upozornil na obrovský rozdíl mezi ohodnocením cizinců a mladých domácích hokejistů.
„Nejlépe placení legionáři berou více než 8 tisíc eur (zhruba 201 tisíc korun) měsíčně, zatímco mzda pro začínající hráče se pohybuje kolem 750 eur (19 tisíc korun) za měsíc,“ stojí ve zmíněném článku.
Podle specializovaného serveru Elite Prospects tvoří cizinci v aktuální sezoně více než 24 procent hráčského materiálu slovenské extraligy. Hraje tam například 42 Kanaďanů a 17 Američanů.
V elitní desítce bodování základní části byli jen dva Slováci, a to až na osmém a desátém místě. V play off zase najdeme mezi desítkou nejproduktivnějších hráčů sedm cizinců.
„Slovenská extraliga je jim šitá na míru,“ řekl v rozhovoru pro stránky My Trenčín sportovní manažer hokejové Dukly Trenčín a bývalý útočník národního týmu Mário Bližňák.
„Manažeři z německé ligy se mě ptají, jestli jsme normální, že dáváme legionářům tolik peněz. Oni potom ztrácejí hráče, protože ti zamíří raději na Slovensko za lepšími podmínkami,“ dodal.
Platy hráčů podle něj vystřelil nahoru i systém, v němž poslední celek ze základní části přímo sestupuje do nižší soutěže. Situaci považuje Bližňák za ekonomicky neudržitelnou.
Německé kluby totiž pracují s mnohem vyššími rozpočty než slovenské. I díky tomu, že průměrné návštěvy v Německu přesahují u vícera klubů 10 tisíc diváků na zápas. Zato slovenskou jedničkou je v tomto ohledu Slovan Bratislava s číslem 4712.
„Některé slovenské kluby mají ekonomické problémy už teď a nevyvíjí se to dobrým směrem,“ prohlásil nedávno také generální manažer Spišské Nové Vsi Richard Rapáč.
„Jestli se něco nezmění, extraliga bude mít problém. Může se opakovat situace z doby před deseti lety, kdy zkrachovaly Skalica nebo Martin,“ varoval Rapáč.
Navíc poznamenal, že se zvyšující se cenou cizinců rozhodně neroste jejich kvalita a kredit soutěže jako takové. Rozdíloví hráči v jeho týmu dnes údajně berou o 100 procent vyšší plat než ti před třemi lety, přestože výkonnostně jsou na podobné úrovni.
Renomé slovenské extraligy nepřidává ani fakt, že už podruhé v řadě bude její zástupce chybět v mezinárodní evropské Lize mistrů. „Facka pro extraligu, Slovensku zůstaly opět jen oči pro pláč,“ hodnotil to ve svém titulku deník Šport.
19 míst z celkového počtu 24 účastníků mají v Lize mistrů jisté zakládající země Švédsko, Finsko, Česko, Švýcarsko, Německo a Rakousko, zbývající pětici týmů nominuje na základě svého rozhodnutí vedení soutěže.
Místo Slovenska ukázalo pro následující sezonu 2025/26 na zástupce z Dánska, Francie, Norska, Polska a Velké Británie. V některých případech tedy ze zemí, které jsou co se týče úrovně národních týmů hluboko pod Slováky.
Jenže když v letech 2021 až 2023 hrály v Lize mistrů Slovan Bratislava a Košice, v celkových 18 duelech evropské konfrontace nezískaly ani bod.
Hokejová extraliga na Slovensku se potýká s obrovskými platovými rozdíly mezi cizinci a domácími hráči. Nejlepší cizinci si vydělávají více než 8 tisíc eur měsíčně, zatímco začínající slovenští hráči dostávají kolem 750 eur. Tato situace vede k tomu, že v elitní desítce bodování základní části jsou pouze dva Slováci, zatímco v play off se mezi nejproduktivnějšími hráči nachází sedm cizinců.
Podle některých manažerů německých klubů je tato situace nepřijatelná a někteří hráči raději přestupují na Slovensko kvůli lepším platovým podmínkám. Navíc se platy cizinců stále zvyšují, i když jejich výkonnost zůstává stejná. Tento trend může vést k ekonomickým problémům v extralize, podobně jako před deseti lety, kdy zkrachovaly kluby jako Skalica nebo Martin.
Slovenská extraliga také ztrácí na renomé tím, že se opakovaně nedostává do mezinárodní Ligy mistrů. V příští sezoně se na zástupce Slovenska dostanou týmy z Dánska, Francie, Norska, Polska a Velké Británie, což ukazuje na pokles úrovně slovenského hokeje ve srovnání s jinými evropskými ligami.
Celkově lze konstatovat, že slovenská extraliga čelí vážným problémům s platovými podmínkami a konkurenceschopností ve srovnání s ostatními evropskými ligami. Je důležité, aby se vedení ligy zaměřilo na udržitelnost a rozvoj, aby se zabránilo dalším ekonomickým potížím a úpadku soutěže.
