V roce 1980 získal československý diskař Imrich Bugár stříbrnou olympijskou medaili. O tři roky později, 14. srpna 1983, se stal historicky prvním světovým šampionem ve své disciplíně. Vrchol jeho kariéry přišel v roce 1984, kdy získal zlatou medaili na olympiádě v Los Angeles.
Bugár byl v té době ve své nejlepší formě. Jeho průměrný hod byl kolem 67,30 metru a nejslabší výkon na hranici 65,48 metru. I přesto, že by bral bronz, suverénně porážel své soupeře.
Zlatá olympijská medaile byla pro něj snem, který chtěl splnit. Dokonce se v tom roce podíval do Spojených států. Bohužel, sportovci ze socialistických zemí nebyli na olympiádu v Los Angeles vpuštěni. Bugár tak sledoval olympiádu z domova.
Vzpomínal, jak si otevřel flašku finské vodky, kterou si schovával jako vzpomínku na své vítězství v Helsinkách. Vypil ji a šel spát. Byl velmi zklamaný z rozhodnutí tehdejšího předsedy Československého olympijského výboru Antonína Himla, který vyhlásil bojkot olympiády.
Bugár se nakonec zúčastnil akce s názvem Družba, která se konala v Moskvě. Ale jeho výkon nebyl nejlepší. Později byl pokárán komunistickými činovníky za své (ne)nasazení, což ho velmi mrzelo.
Během své kariéry Bugár získal mnoho triumfů, ale ten nejcennější mu unikl kvůli komunistickému zákazu účasti na olympiádě. Skončil s aktivní kariérou v roce 1995 a pracuje jako podplukovník ve výslužbě v oddělení zahraničních sportovních styků české armády. Je také místopředsedou Českého klubu olympioniků.
V roce 2013 se Bugár upozornil v taneční soutěži StarDance. Je ženatý a má jednu dceru. V roce 2006 neúspěšně kandidoval ve volbách do Senátu jako nestraník za ČSSD na Jablonecku a Semilsku.
