Jágr přiznal, že byl dvakrát osloven o přestup do Sparty. Pražané údajně odmítli cestovat na Kladno.

Jágr přiznal, že byl dvakrát osloven o přestup do Sparty. Pražané údajně odmítli cestovat na Kladno.

Jaromír Jágr, legendární český hokejista, naposledy nastoupil k zápasu 21. dubna ve Zlíně, kde jeho tým Rytíři úspěšně završili baráž o extraligu a udrželi se mezi elitou. Od té doby Jágr nehrál žádný zápas. I přesto, že pomáhal týmu ze střídačky a zapojoval se do tréninků, dosud nedošlo k jeho návratu do sestavy. Jágr dostal otázku, zda mohla dnešní exhibice být dobrá na rozehřátí.

„Je těžké to srovnávat… Teď bude reprezentační přestávka. Během ní uvidím, jestli se přidám k mužstvu, nebo ne,“ odpověděl stručně Jágr.

Přiznal, že první zápas v probíhajícím ročníku pro něj nebyl jednoduchý, i když se hrálo v exhibičním duchu i tempu.

„Ani když jsem hrál ještě minulou sezonu, nebylo to snadné. Myslím si však, že zápas splnil účel. Bylo tady hodně lidí. Hlavně mě překvapili někteří hráči, kteří – i když už dlouho nehrají – vypadali na ledě dobře. I když už nehrají, pořád se udržují a chodí i čtyřikrát do týdne hrát. K tomu dělají ostatní sporty, posilují. Není jednoduché proti nim hrát. A talent se šikovností nezmizí,“ ocenil Jágr.

Sám si v jednom útoku užíval souhru s Petrem Čajánkem a bývalým spoluhráčem z Newyorských Rangers Petrem Průchou, ale jak sám uvedl, sledoval hlavně hráče z týmu soupeře.

„Takový Vejba (David Výborný) by pořád mohl hrát extraligu. Vypadal ještě silnější než v dobách, kdy v extralize dominoval. Od nás by zase klidně zvládl pořád chytat Ondra Pavelec. Ten je v každé exhibici výborný,“ řekl uznale Jágr.

Sparta byla vždy pro Kladno mimořádným soupeřem. „Pro nás Kladeňáky to je velká rivalita. Když jsem jako malý kluk chodil na zápasy se Spartou, vždy byl v Kladně plný dům. Většinou u toho byly i rvačky mezi diváky. Říká se, že Sparta na Kladno nechtěla nikdy jezdit. Je to tradiční a nejpopulárnější soupeř. Tu chtěli vidět všichni,“ konstatoval Jágr.

Vzpomínal na možnost spartánský dres oblékat. „Když mi bylo patnáct šestnáct, byla tam šance. Hrál jsem tehdy za PZ Kladno. V té době měl ve Spartě funkci pan Horešovský. Ten se znal s mým otcem. Pak jsem ale přestoupil do SONP Kladno a začal hrát extraligu. Další šance byla před covidem, kdy jsme spadli do první ligy. Neříkám, že to by