Správné používání zájmen v angličtině je klíčové pro správnou komunikaci a porozumění v anglickém jazyce. Zájmena jsou slova, která nahrazují podstatná jména a používají se k tomu, aby se zabránilo opakování stejných slov v textu nebo řeči. V angličtině existuje mnoho druhů zájmen, ale v tomto článku se zaměříme na nejčastěji používané zájmena.
Osobní zájmena
Osobní zájmena se používají k označení osob nebo věcí a rozlišují se podle osoby (1. osoba, 2. osoba, 3. osoba) a čísla (jednotné, množné). V angličtině existují následující osobní zájmena:
1. osoba jednotného čísla: I (já)
Příklad: I am a student. (Já jsem student.)
2. osoba jednotného čísla: you (ty, vy)
Příklad: You are my friend. (Ty jsi můj přítel.)
3. osoba jednotného čísla: he (on), she (ona), it (ono)
Příklad: He is a doctor. (On je doktor.)
1. osoba množného čísla: we (my)
Příklad: We are going to the cinema. (Jdeme do kina.)
2. osoba množného čísla: you (vy)
Příklad: You are all invited to the party. (Všichni jste pozváni na večírek.)
3. osoba množného čísla: they (oni, ony, ona)
Příklad: They are my colleagues. (Jsou to moji kolegové.)
Zájmena ukazovací
Zájmena ukazovací se používají k označení vzdálenosti nebo polohy vůči něčemu. V angličtině existují následující zájmena ukazovací:
This (tento, tato, toto) – používá se pro označení blízkého předmětu nebo osoby.
Příklad: This is my book. (Tohle je moje kniha.)
That (tamten, tamta, tamto) – používá se pro označení vzdálenějšího předmětu nebo osoby.
Příklad: That is my car. (Tamhle je moje auto.)
These (tito, tyto) – používá se pro označení blízkých předmětů nebo osob v množném čísle.
Příklad: These are my shoes. (Tohle jsou moje boty.)
Those (tamti, tamty) – používá se pro označení vzdálenějších předmětů nebo osob v množném čísle.
Příklad: Those are my parents. (Tamhle jsou moji rodiče.)
Zájmena přivlastňovací
Zájmena přivlastňovací se používají k označení vlastnictví nebo přináležitosti. V angličtině existují následující zájmena přivlastňovací:
My (můj, moje, mé) – používá se pro označení vlastnictví nebo přináležitosti v 1. osobě jednotného čísla.
Příklad: This is my house. (Tohle je můj dům.)
Your (tvůj, vaš) – používá
