Do avizovaného přechodu hvězdy F1 Lewise Hamiltona z Mercedesu do Ferrari to byla největší přestupová bomba v motoristickém sportu této dekády.
Po jedenácti letech v sedle motocyklu Honda, vítězství v 59 Grand Prix a zisku šesti titulů krále MotoGP se Marc Marquez rozhodl vyměnit japonskou motorku za stroj Ducati.
V 31 letech se tak vydal ve stopách Valentina Rossiho i Jorge Lorenza, kteří se rozhodli usednout na specifický italský stroj. Obě hvězdy MotoGP v této misi neuspěly, teď je řada na Španělovi.
Marquezevo jméno se stalo symbolem odhodlání a houževnatosti. Bez diskuse nejlepší jezdec své generace se teď potýká s výzvou získat zpět svou bývalou slávu. Ale zároveň musí definitivně zahodit za hlavu všechny zdravotní problémy, které ho v posledních sezonách trápily.
Klíčové tři desetiny
Zranění ruky ho v roce 2020 vyřadilo na celou sezonu. Následující ročníky byly poznamenány dalšími zraněními a odvážným rozhodnutím podstoupit čtvrtou vážnou operaci ruky. K tomu se přidala neschopnost Hondy poskytnout mu kvalitní motocykl, takže od roku 2021 stále čeká na jubilejní 60. triumf v elitní třídě.
Definitivní zlom nastal loni, kdy výkony japonského speciálu RC213V a prvního prototypu pro rok 2024 nesplnily jeho očekávání. Tváří v tvář této realitě se Marquez rozhodl zariskovat a zamířil do týmu Gresini Racing. Tam spojil síly s Ducati v naději, že resuscituje šance znovu sbírat vavříny.
„Jsem vítěz a zabiják a pokusím se udělat vše pro to, abych dokázal bojovat na špici,“ prohlásil Marquez a zdůraznil tak své neochvějné odhodlání získat zpět své místo na špici výsledkové listiny.
Přechod k Ducati znamená v Marquezově kariéře novou etapu. Jeho debut při testech ve Valencii vzbudil značný zájem a spekulace. Navzdory slibným výsledkům přinesly následné testy v Malajsii a Kataru vystřízlivění.
Sám Marquez přiznal, že po jedenácti letech strávených u Hondy se musí učit. Připomněl, že není snadné překonat ztrátu na nejlepší závodníky s Ducati.
„Vždycky si říkáme, že nejtěžší je stáhnout poslední tři desetiny sekundy,“ poznamenal po katarském testu. Svoji současnou pozici španělská hvězda označila jako sice blízkou držitelům nejrychlejších časů, ale zároveň ji rozdíl na vedoucí skupinu jezdců frustroval.
Jak už to při snaze být co nejrychlejší bývá, nevyvaroval se Marquez ani v Losailu pádům. Zatímco časy na jedno kolo byly slibné, komplexní hodnocení jeho závodního tempa naznačovalo, že má před sebou ještě velký kus cesty.
Japonci se zvedají ode dna
Podobně na tom je dnes už bývalý Španělův mateřský tým Honda. Ten se vinou mizerných výsledků v minulých letech ocitl po boku Yamahy v nejslabší kategorii továrních týmů. To ale japonské stáji zároveň umožňuje mnohem častěji testovat než rivalové.
Při představení nové evoluce Hondy RC213V před testy ve Valencii dostali Joan Mir a Marquezův nástupce Luca Marini o 8 kilogramů lehčí motorku. V týmu také došlo k výrazné vnitřní restrukturalizaci.
Když zimní testování končilo, v táboře Hondy panoval optimismus. Jenže Mariniho prosby o trpělivost nenápadně naznačovaly, že přijdou problémy. Tím hlavním se ukázal nedostatek trakce, která nedokázala převézt výkon motocyklu při akceleraci ani neulehčila brzdění. Mirovy postřehy během katarského testu však poskytly záblesk naděje. Vnímal postupné zlepšování s každou jízdou, což naznačovalo, že k pokroku, i když pomalému, skutečně dochází.
Po skončení testů převládal názor, že Marquezovo rozhodnutí odejít bylo možná prozíravé. V neděli startující sezona nakonec ukáže, zda snaha Hondy o přepracování přístupu a strojů překoná náskok konkurentů, nebo ji bude dál pronásledovat duch minulých problémů.
Do avizovaného přechodu hvězdy F1 Lewise Hamiltona z Mercedesu do Ferrari to byla největší přestupová bomba v motoristickém sportu této dekády.
Po jedenácti letech v sedle motocyklu Honda, vítězství v 59 Grand Prix a zisku šesti titulů krále MotoGP se Marc Marquez rozhodl vyměnit japonskou motorku za stroj Ducati.
V 31 letech se tak vydal ve stopách Valentina Rossiho i Jorge Lorenza, kteří se rozhodli usednout na specifický italský stroj. Obě hvězdy MotoGP v této misi neuspěly, teď je řada na Španělovi.
Marquezevo jméno se stalo symbolem odhodlání a houževnatosti. Bez diskuse nejlepší jezdec své generace se teď potýká s výzvou získat zpět svou bývalou slávu. Ale zároveň musí definitivně zahodit za hlavu všechny zdravotní problémy, které ho v posledních sezónách trápily.
Klíčové tři desetiny
Zranění ruky ho v roce 2020 vyřadilo na celou sezonu. Následující ročníky byly poznamenány dalšími zraněními a odvážným rozhodnutím podstoupit čtvrtou vážnou operaci ruky. K tomu se přidala neschopnost Hondy poskytnout mu kvalitní motocykl, takže od roku 2021 stále čeká na jubilejní 60. triumf v elitní třídě.
Definitivní zlom nastal loni, kdy výkony japonského speciálu RC213V a prvního prototypu pro rok 2024 nesplnily jeho očekávání. Tváří v tvář této realitě se Marquez rozhodl zariskovat a zamířil do týmu Gresini Racing. Tam spojil síly s Ducati v naději, že resuscituje šance znovu sbírat vavříny.
„Jsem vítěz a zabiják a pokusím se udělat vše pro to, abych dokázal bojovat na špici,“ prohlásil Marquez a zdůraznil tak své neochvějné odhodlání získat zpět své místo na špici výsledkové listiny.
Přechod k Ducati znamená v Marquezově kariéře novou etapu. Jeho debut při testech ve Valencii vzbudil značný zájem a spekulace. Navzdory slibným výsledkům přinesly následné testy v Malajsii a Kataru vytržení.
Sám Marquez přiznal, že po jedenácti letech strávených u Hondy se musí učit. Připomněl, že není snadné překonat ztrátu na nejlepší závodníky s Ducati.
„Vždycky si říkáme, že nejtěžší je stáhnout poslední tři desetiny sekundy,“ poznamenal po katarském testu. Svoji současnou pozici španělská hvězda označila jako sice blízkou držitelům nejrychlejších časů, ale zároveň ji rozdíl na vedoucí skupinu je
