Kozák se narodil 14. dubna 1937 ve Vrbně nad Lesy na Lounsku. Zprvu ho lákala cyklistika, ještě na učňovské škole v Roudnici ale propadl veslování.
Jeho talent a píli brzy odhalil slavný roudnický trenér František Vrba a byl to právě on, kdo ho posadil do skifu.
V roce 1957 se Kozák poprvé stal mistrem republiky a do roku 1968 pak na různých lodích nasbíral dalších 14 domácích titulů.
Nejslavnější závod jel na olympijských hrách v Římě 1960, kde vybojoval spolu s Pavlem Schmidtem zlato na dvojskifu.
O tři roky později se stal v Kodani mistrem Evropy na skifu. V témže roce byl vyhlášen nejlepším sportovcem Československa a v roce 1984 i tuzemským veslařem století.
Po ukončení závodní kariéry pracoval jako trenér v pražské Dukle i v reprezentaci. Z armády byl propuštěn do zálohy v únoru 1991 v hodnosti podplukovníka a s tituly zasloužilý mistr sportu a zasloužilý trenér.
Poté však kvůli alkoholu přišel o rodinu, ztratil střechu nad hlavou a útočiště často nacházel v Armádě spásy.
Zemřel 15. března 2004 v domě s pečovatelskou službou v Terezíně ve věku 66 let.
František Kozák – od olympijského zlata k životu v Armádě spásy
František Kozák se narodil 14. dubna 1937 ve Vrbně nad Lesy na Lounsku. Původně se věnoval cyklistice, ale později se pod vlivem slavného roudnického trenéra Františka Vrby začal věnovat veslování. Již v roce 1957 se stal poprvé mistrem republiky a během své kariéry získal celkem 15 domácích titulů.
Jeho nejslavnějším úspěchem bylo vítězství na olympijských hrách v Římě v roce 1960, kde společně s Pavlem Schmidtem získal zlatou medaili na dvojskifu. O tři roky později se stal mistrem Evropy na skifu v Kodani. Za své sportovní úspěchy byl také dvakrát vyhlášen nejlepším sportovcem Československa.
Po skončení závodní kariéry se František Kozák věnoval trenérské práci v pražské Dukle a také ve reprezentaci. Avšak bohužel kvůli problémům s alkoholem přišel o rodinu a střechu nad hlavou. Často nacházel útočiště v Armádě spásy, kde strávil část svého života.
František Kozák zemřel 15. března 2004 v domově s pečovatelskou službou v Terezíně ve věku 66 let. Jeho život byl plný úspěchů na veslařských tratích, ale také bojů s osobními démony, které ho provázely až do konce jeho života.
