Jaké je být trenérem mistrů světa
V životě bych si nemyslel, že se to může stát.
Jako byste to naplánoval, od začátku sezony jste říkal, že forma má kulminovat. A takhle to dopadlo.
Je to cesta, kterou jsme si s trenéry připravili. Kolikrát si ji připravíte a úplně to nevyjde. Jsem rád, že se to povedlo, že jsme šli postupnými kroky. Hlavně je to o hráčích, to MS vyhráli oni, ne my trenéři. Jsem rád, že jsem zvolil správné hráče, ač se vám to někdy nelíbilo. Neprohráli v základním hracím čase jediný zápas na MS, nevím, kdy naposled se to stalo.
Jaké bylo finále? O jednom gólu?
Ano, taktický zápas. Se Švédy nám to napadalo, ale hrát pak hned na druhý den… Švýcaři mají svou kvalitu, výborné hráče. S přibývajícím časem to bylo o našem gólmanovi, který neudělal chybu. Byl super koncentrovaný, nevypadl z něj puk. Bojovnost byla větší a větší, rozhodla standardní situace po buly. Dali jsme první gól, Švýcaři šli do rizika, ale my jsme tu sestavu stáhli a věřili jsme, že vyhrajeme.
David Pastrňák ve třech zápasech nebodoval, ve finále ukázal, že je rozdílový lídr. Co k němu říct?
Je to v útočném pásmu ohromně nebezpečný hráč. Když dostane takovou šanci, střelu z voleje po signálu… Švýcaři to nezachytili, byla to přesně jeho parketa.
Říkáváte, že emoce nejsou váš styl. Ve finále to bez nich asi nešlo, co se vám na konci honilo hlavou?
Snažili jsme se vyhnout tomu, aby jejich první lajna šla na naši první. Naše nebyla tolik defenzivně silná, jejich rozhodovala většinu zápasů. Nebylo to jednoduché, ale dařilo se nám to.
Byl taktický pokyn jít po Švýcarech ostře? Bylo to vidět třeba na Pavlu Zachovi.
To ani ne, on to vycítil, že je potřeba do nich trochu zajet. I Ondra Palát měl ten hit, kdy tam pak opravovali plexisklo. Kluci vědí, co platí na ty technické hráče. Pavel si to tak vyhodnotil, neměl to jednoduché po sérii v NHL a po příjezdu sem. Ten program je velmi náročný. Všichni to zvládli.
Co říkáte na fanoušky? Plná hala, plné Staroměstské náměstí a další místa po celé zemi…
Vždycky se to hraje pro fanoušky, a pokud máte takové, je to obrovská motivace pro všechny. Pro hráče i realizační tým. Jsme za tu podporu hrozně rádi, kluci ji cítili. Atmosféra byla opravdu šestým hráčem, dopingem a energií. Když si řeknete, že už to nedáte, tak vydechnete a jdete znovu. Pro ty lidi tam kluci nechali všechno.
Jak se vám dařilo v průběhu MS odklánět od týmu tlak?
Tím, že jsem si vypnul internet po turnaji v Brně. Přečetl jsem si článek o blamáži Rulíka s nominací… Měl jsem ho vypnutý doteď. Jáchym Kondelík mi referoval na rozbruslení před finále, co všechno se dělo. Docela jsem koukal.
Po celý turnaj jste vystupoval hodně skromně. Není čas si říct v celém realizačním týmu, že jste odvedli dobrou práci a jste trenéři mistrů světa
Já jsem takový, jaký jsem. Jiný nebudu, ať se zápas povede, nebo se třeba někdy nepovede. Snažím se být stejný. Hodnoty životní jsou i jiné než jen ve sportu. Snažím se to brát s nadhledem. Když se něco povede, vždy ohromně gratuluju hráčům. Já jako trenér jsem se hodně zaobíral nominací, to bylo extrémně důležité.
Proto jste pozval do Brna nezvykle vysoký počet hráčů?
Ano, abych se v tom zorientoval. Abych viděl, jak zvládají mentální tlak. Byl jsem tam na ně tvrdý a ostrý a sledoval jsem, jak to pobírají. Tady na MS už ne. Tam to bylo pro mě klíčové, udělal jsem tu volbu a jsem rád, že kluci dokázali, že jejich výkonnost byla neskutečná a forma gradovala. Udělat poslední krůček je strašně složité, zvlášť doma, kde jsou všichni v očekávání.
Vy jste zažil jako asistent oslavy zlata po MS ve Vídni 2005. Takže víte, co od toho čekat?
V té době jsem byl mladý a blbý, taky to podle toho vypadalo. Takže teď už to bude lepší, doufám… Střídmější. (úsměv)
Jak jste si užil ty první momenty na střídačce a na ledě?
To je nádhera. Hlavně pro ty kluky. Já jsem sledoval hráče, tohle mě naplňuje.
Kdo si dovolil polít trenéra šampaňským?
To nevím, asi prezident Petr Pavel, stál vedle mě. Ten může… Ale ne, on jen stál vedle mě, asi to udělali kluci. Já jsem to měl v očích, strašně to pálilo a musel jsem je zavřít.
Vloni jste byl u stříbrné medaile s juniory, teď jste vyhrál s dospělou reprezentací domácí MS. Cítíte, že víte, kudy vede cesta k úspěchu?
Máme skvělý realizák, který táhne za jeden provaz. Ti lidé jsou úžasní a zkušení. Někteří mají za sebou spoustu zápasů v NHL a ohromné kariéry, přitom jsou skromní a pracovití. Když se to spojí v jeden celek, přenese se to na hráče a stane se to součástí kolektivu.
Video: Jak se fandilo na Staroměstském náměstí
Jedním z největších úspěchů v životě je stát se trenérem mistrovského týmu světového šampionátu. Tato cesta je plná tvrdé práce, strategie a rozhodnutí, která mohou buď přinést úspěch, nebo selhání. Nedávno jsme měli tu čest promluvit s trenérem, který vedl svůj tým k vítězství na mistrovství světa.
Trenér nám sdělil, že celá sezona byla pečlivě naplánována s cílem dosáhnout vrcholu formy právě na mistrovství světa. A tento plán se nakonec vyplatil. Tým postupoval postupnými kroky a hráči potvrdili správnost trenérova rozhodnutí. Trenér zdůraznil, že v konečném důsledku jsou to hráči, kteří zápasy vyhráli, a ne trenéři.
Finále bylo taktickým zápasem, ve kterém rozhodl jediný gól. Tým se musel spoléhat na skvělého brankáře a dokázal udržet vedení až do konce. Klíčovým momentem byla standardní situace po buly, ve které tým dokázal skórovat a získat vedení.
Jedním z hráčů, který se v finále výrazně prosadil, byl David Pastrňák. I když v předchozích zápasech neskóroval, ve finále ukázal svou kvalitu a rozhodl o vítězství týmu.
Trenér také zmínil důležitost fanoušků, kteří tým podporovali po celý turnaj. Jejich energie a podpora byly pro hráče obrovskou motivací a pomohly jim dosáhnout úspěchu.
Na otázku, jak se trenérovi dařilo odvracet tlak během mistrovství světa, odpověděl, že si po jednom z turnajových zápasů přečetl článek o neúspěchu jiného trenéra a od té doby se snažil vyhýbat sledování médií. Tím se mu podařilo udržet klid a soustředit se na tým.
Trenér také zdůraznil důležitost skromnosti a nadhledu ve sportu. I když dosáhl úspěchu, stále si zachovává pokoru a gratuluje hráčům k jejich výkonům. Pro něj bylo důležité správně nominovat hráče a být schopen udělat rozhodující kroky v průběhu turnaje.
Celkově lze říci, že cesta k úspěchu vyžaduje tvrdou práci, strategii a schopnost správně reagovat na různé situace. Trenér i hráči musí být schopni pracovat jako tým a společně dosahovat cílů. A právě díky tomuto kolektivnímu úsilí se tento tým stal mistrem světa.
