Český pracovník v Paříži se těší na nejhezčí Olympijské hry v historii

Český pracovník v Paříži se těší na nejhezčí Olympijské hry v historii

Jak je Paříž naladěna před večerním zahájením olympiády a jak se měnila energie města během celého roku?

Paříž se těší, očekávání jsou maximální. Všichni vyhlížejí, kdy už to na řece Seině všechno oficiálně vypukne. Město je kvůli tomu naruby, centrum obehnané zátarasy. K řece se dostanete jen s akreditací nebo speciálním pasem pro obyvatele. Pařížané jsou hrdí, že hostí největší sportovní akci. Vloni to ještě tolik poznat nebylo, občas na vás něco vykouklo z vitríny. Ale od března už jsou všude vlajky a olympijský design.

Jaká témata se před startem her v Paříži nejvíce rozebírají?

Samotní Pařížané řešili hlavně to, jak přípravy a olympiáda ovlivní jejich každodenní život. Hodně sportovišť je přímo v centru, což souvisí s uzavírkou některých silnic, některých zastávek metra. Třeba Place de la Concorde (náměstí Svornosti) je mimo už čtyři měsíce, přitom jde o dopravní uzel města. Lidé si museli zvyknout. Jinak se v médiích dost omílá kvalita vody v Seině, kde se bude plavat v rámci triatlonu a dálkového plavání.

Co bezpečnost nebo třeba to, kdo večer zapálí olympijský oheň?

O bezpečnosti se až tolik nemluví. Klade se na ni takový důraz, že to na lidi působí, že je opravdu zajištěna. A jasně, debat o ceremoniálu je hodně. Je to zahaleno rouškou tajemství. Spekuluje se o tom, kdo zapálí oheň nebo třeba kdy vystoupí Céline Dion, která už v Paříži několik dní je.

Pojďme k vaší práci pro organizační výbor olympiády. V Paříži jste déle než rok, co máte na starosti?

Jsem v týmu „Venue Press Operations“ a od začátku svého působení tady až po letošní březen jsem měl na starosti pět sportovišť, u nichž jsem garantoval, že budou připraveny prostory pro média. To znamená tisková centra, mix zóny, sály pro tiskovky, tribuny pro novináře. Zkrátka to, že píšící novináři a fotografové budou mít vše, co k práci potřebují. Naším krédem je, aby pro ně prostředí bylo co nejpříjemnější a podmínky pro práci co nejhladší.

A co se pro vás v březnu změnilo?

Teď už jsem alokovaný na Grand Palais (Velký palác) a Pont Alexandre III (Most Alexandra III.), kde pracuju s týmem deseti osob. Bude tady šerm a taekwondo, most je spojen s triatlonem, dálkovým plaváním a koncem cyklistické časovky.

Máte představu, kolik lidí organizační výbor zaměstnává?

Náš tým „Press Operations“ má 250 zaměstnanců na 32 sportovištích. Když jsem začínal, bylo moje jméno těsně pod dvěma tisíci. Ale od té doby to byly desítky nebo i stovky nových lidí týdně. To číslo muselo enormně narůst. Pak si vezměte ještě lidi z cateringu, uklízecích služeb, ochranky a tak dále. Ti pracují mimo organizační výbor. V něm jako Čech nejsem sám, vím o několika dalších krajanech.

Jak těžké bylo dostat se na vaši pozici?

Původně jsem se hlásil jinam, tam jsem ale neprošel finálním zúžením. Zde jsem natrefil na příznivý souběh požadavků a mých zkušeností. Umím francouzsky, což je velká devíza, participoval jsem na různých sportovních akcích po světě, na olympiádě v Tokiu jsem spolupracoval s Českým olympijským výborem. Výběrovým řízením jsem prošel hladce.

Co vám práce pro olympiádu v Paříži dala a dává?

Je skvělé vidět profesionály v tomto odvětví, jak pracují, a učit se od nich. Před rokem byla i práce hodně příjemná, nicméně v posledních měsících a týdnech intenzita logicky pořádně narostla. Je to zápřah, člověk jen pracuje, spí a občas se nají. (úsměv) Na druhou stranu jsem za ten rok poznal, že ve Francii se oproti Česku více dbá na vyváženost pracovního a soukromého života. Nejste v práci pod takovým stresem.

Platí to i teď, když už je roky připravovaná akce na spadnutí?

Problémy jsou a budou pořád, ale vládne tady pozitivní duch. Obrovský důraz se klade na zpětnou vazbu, na pozitivní motivaci. V „Press Operations“ máme dost mezinárodní tým a poznal jsem lidi, kteří jsou extrémně zapálení pro olympijskou myšlenku. Někteří s olympiádou celý život cestují. Dva roky žili v Tokiu, přestěhovali se do Paříže, dále půjdou do Milána, pak do Los Angeles.

Takové pracovní prostředí člověka, který je sportovním nadšencem, asi rychle vtáhne, viďte?

Určitě, je tady strašně příjemná pracovní kultura. Pořád si opakujeme, že vytvoříme „best games ever“, nejhezčí olympiádu všech dob. Už jen když se člověk podívá, že sportoviště jsou na mimořádně luxusních místech Paříže, tak minimálně v televizi a na fotkách by to mělo skutečně aspirovat na nejhezčí hry v historii.

Hodně se dbá na udržitelný rozměr olympiády, sám jste o tom psal ve svém blogu z Paříže. Mohl byste to rozvést?

Pro mě je to důležité, jelikož k těm tématům mám blízko a záleží mi na tom, aby planeta dále fungovala a zároveň abychom mohli využívat výdobytků moderní doby. Když se řekne olympiáda, lidé si představí megalomanskou akci, kde se o přírodu a udržitelnost nikdo moc nestará. V Paříži se podniká mnoho kroků, aby to bylo zodpovědné.

Na rozdíl od mnoha minulých olympiád v Paříži třeba nevyrostlo mnoho nových sportovišť, že?

To je největší aspekt. Postavil se jen plavecký bazén a basketbalová hala, oboje tady bylo už dlouho potřeba. Jinak se využívá současných staveb, olympijská vesnice pak poslouží Pařížanům pro nové bydlení. Aplikujeme spoustu dalších menších procedur, abychom to umocnili. Novinář od nás dostane lahev, do které si bude vodu doplňovat z nápojových fontán, budeme tisknout co nejméně papírů, protože vše je k dispozici digitálně. Důraz se klade i na elektromobilitu. To vše mi přijde důležité, aby se olympiády mohly pořádat i nadále a aby neznamenaly pro planetu pohromu.

Paříž se těší, očekávání jsou maximální. Všichni vyhlížejí, kdy už to na řece Seině všechno oficiálně vypukne. Město je kvůli tomu naruby, centrum obehnané zátarasy. K řece se dostanete jen s akreditací nebo speciálním pasem pro obyvatele. Pařížané jsou hrdí, že hostí největší sportovní akci. Vloni to ještě tolik poznat nebylo, občas na vás něco vykouklo z vitríny. Ale od března už jsou všude vlajky a olympijský design.

Jaká témata se před startem her v Paříži nejvíce rozebírají?

Samotní Pařížané řešili hlavně to, jak přípravy a olympiáda ovlivní jejich každodenní život. Hodně sportovců je přímo v centru, což souvisí s uzávěrkou některých silnic, některých zastávek metra. Třeba Place de la Concorde (náměstí Svornosti) je mimo už čtyři měsíce, přitom jde o dopravní uzel města. Lidé si museli zvyknout. Jinak se v médiích dost omílá kvalita vody v Seině, kde se bude plavat v rámci triatlonu a dálkového plavání.

Co bezpečnost nebo třeba to, kdo večer zapaluje olympijský oheň?

O bezpečnosti se až tolik nemluví. Klade se na ni takový důraz, že to na lidi působí, že je opravdu zajištěna. A jasně, debat o ceremoniálu je hodně. Je to zahaleno rouškou tajemství. Spekuluje se o tom, kdo zapálí oheň nebo třeba kdy vystoupí Céline Dion, která už v Paříži několik dní je.

Pojďme k vaší práci pro organizační výbor olympiády. V Paříži jste déle než rok, co máte na starosti?

Jsem v týmu „Venue Press Operations“ a od začátku svého působení tady až po letošní březen jsem měl na starosti pět sportovišť, u nichž jsem garantoval, že budou připraveny prostory pro média. To znamená tisková centra, mix zóny, sály pro tiskovky, tribuny pro novináře. Zkrátka to, že přicházející novináři a fotografové budou mít vše, co k práci potřebují. Naším krédem je, aby pro ně prostředí bylo co nejpříjemnější a podmínky pro práci co nejhladší.

A co se pro vás v březnu změnilo?

Nyní jsem alokován na Grand Palais (Velký palác) a Pont Alexandre III (Most Alexandra III.), kde pracuji s týmem deseti osob. Bude tady šerm a taekwondo, most je spojen s triatlonem, dálkovým plaváním a koncem cyklistické časovky.

Máte představu, kolik lidí organizační výbor zaměst