Padly si do náruče, absolvovaly slavnostní ceremoniál a potom na tiskové konferenci dopodrobna popisovaly, jak se jejich vztah rychle proměnil v čisté přátelství.
„Pro mě je naprosto klíčová věc, že si s Katkou tak strašně dobře rozumíme. Proto jsme dobré. Opravdu dobré. Teď už to není žádná náhoda,“ uvedla osmadvacetiletá Townsendová poté, co organizátoři na stoleček mezi spoluhráčky postavily krásnou vítěznou trofej pro deblové šampionky Australian Open.
Rodačka z Chicaga vyprávěla o tom, jak si během zápasu vzájemně upřímně přiznaly, že jsou „nervózní jako blázen“.
Žádný perfekcionismus a neohrožené sebevědomí. Česko-americký pár spíše spoléhá na upřímnou a přátelskou atmosféru, v níž se nikdo nebojí přiznat slabost.
„Jsme schopné upřímně si sdělit naše pocity. Bezvýhradně se podpoříme, bez odsuzování. Nesnažíme se být pro tu druhou bezchybné. Nejlepší jsme v tom, jak se podpoříme, když je druhá dole,“ opakovala Townsendová.
„Žádný stres, žádné drama. Co se stane, stane se,“ doplnila a vyprávěla o „úžasném kamarádství“ mimo kurt, čímž dojala i českou tenistku.
„Známe se od juniorek, ale nikdy jsme spolu nemluvily. Tahle cesta je horská dráha a já to miluju. Miluju to, jak si pomáháme. Jsi skvělá holka,“ obrátila se Siniaková na oplátku na svou spoluhráčku.
Češku pak evidentně potěšilo, když jeden ze zahraničních novinářů vyjmenoval její úspěchy čítající nyní už deset grandslamových titulů, a označil ji za „nejlepší deblovou tenistku téhle generace“.
„Když to takhle řeknete, zní to opravdu hezky,“ culila se česká hráčka.
„Protože když jste profesionální sportovec, prostě pořád tvrdě makáte, jezdíte z turnaje na turnaj a ani si to třeba nestihnete užít, nestihnete se nad tím zamyslet. Proto je milé, když to někdo z vás novinářů řekne nebo napíše, takže vám za to děkuji,“ pokračovala Siniaková.
Townsendová po dotazu na výjimečnost české partnerky jen obdivně vydechla, s předstíranou otráveností otočila oči v sloup a glosovala: „Myslím, že to snad ani nemusím říkat. To, co dokázala, hovoří samo za sebe.“
Potom se přece jen rozpovídala. „Je pro mě opravdu čest s ní hrát. Hodně se toho od ní učím. Je úžasné moci být po boku někoho, kdo píše historii, protože nikdo z naší generace toho nedokázal tolik,“ vysvětlila tenistka, která v Austrálii vyhrála před třinácti lety juniorskou dvouhru.
Se smíchem pak připomněla, o kolik výhodnější je hrát na stejné straně, než proti Siniakové.
„Na Wimbledonu to byla pro mě velká úleva, protože své první grandslamové finále jsem prohrála právě v New Yorku 2022 právě s ní,“ ukázala prstem na českou tenistku.
„Tehdy jsem ji chtěla uškrtit. Vzala jsi mi to,“ naoko se zlobila Townsendová.
Pár, pro který se možná uchytí přezdívka „Taylorina“ a možná taky ne, spolu odehrál tři grandslamové turnaje a vyhrál na nich všechny zápasy kromě jednoho. Z nouze se po loňském zranění obvyklých spoluhráček zrodil deblový fenomén.
Taylor Townsend a Markéta Vondroušová: Příběh nečekaného deblového úspěchu
Dvě tenistky, které se dříve považovaly za soupeřky na kurtu, se nyní staly nečekanými deblovými šampionkami. Taylor Townsend a Markéta Vondroušová si padly do náruče, absolvovaly slavnostní ceremoniál a následně na tiskové konferenci sdílely, jak jejich vztah rychle přerostl v čisté přátelství.
Osmadvacetiletá Townsendová z Chicaga a česká hráčka Vondroušová popisovaly, jak si během zápasů vzájemně upřímně přiznaly nervozitu a jak se jejich vzájemné porozumění stalo klíčovým prvkem jejich úspěchu. Oba hráčky zdůrazňují důležitost upřímnosti, podpory a přátelské atmosféry mezi sebou.
Vztah mezi Townsendovou a Vondroušovou je plný vzájemného uznání a obdivu. Obě hráčky si navzájem pomáhají a podporují se, což je klíčovým prvkem jejich úspěchu. Vondroušová ocenila Townsendovou za její úspěchy v deblových soutěžích a nazvala ji nejlepší deblovou tenistkou této generace.
Townsendová zase ocenila schopnosti a úspěchy Vondroušové a poděkovala jí za společnou cestu k deblovému triumfu. Oba hráčky si navzájem uznávají schopnosti a úspěchy druhé a společně tvoří silný deblový tým.
Přestože se jejich spolupráce začala z nouze po zraněních jejich obvyklých spoluhráček, stala se z ní deblová senzace. Jejich přátelství mimo kurt je stejně důležité jako jejich úspěchy na kurtu a obě hráčky si navzájem dodávají sílu a motivaci k dosažení dalších úspěchů.
Taylor Townsend a Markéta Vondroušová jsou skvělým příkladem toho, jak vzájemná podpora, upřímnost a přátelská atmosféra mohou vést k úspěchu na tenisovém kurtu. Jejich příběh je inspirací pro všechny tenisové fanoušky a ukazuje, že i zdánlivě nepravděpodobné páry mohou dosáhnout velkých vítězství.
