V polovině loňského srpna vyrazilo na patnáct tisíc hrdých Baníkovců na stadion ve Vítkovicích oslavit návrat na evropské pohárové jeviště po 14 letech.
V utkání s Kodaní viděli statečný výkon svých miláčků a vítězství 1:0, kterým Hapalova družina oplatila dánskému favoritovi porážku 0:1. Prodloužení na tom nic nezměnilo, a tak se šlo do penalt.
Domácí se v něm zapsali do knihy fotbalových kuriozit. Hned čtyři exekutoři se totiž při střelbě z bílého puntíku mýlili. Postup ze třetího předkola Konferenční ligy tak byl fuč.
Ale šlo o další milník při výstupu ze dna až tam, kde se klub nacházel v éře Vojáčka, Rygela nebo Ličky. Tahle generace vystřelila ostravskou chloubu v roce 1976 až ke slavnému střetu s Bayernem Mnichov ve 2. kole Poháru mistrů evropských zemí.
Tehdy se mačkalo na starých Bazalech přes 30 tisíc diváků, kteří vybičovali outsidera k výhře 2:1 nad bavorským kolosem, vedeným fenomenálním liberem Franzem Beckenbauerem.
Že by se blížil comeback do zářivých sfér? Proč ne? Baník na tom už téměř desetiletku postupně pracuje.
Miliardářový spasitel
Začal opravdu od nuly, no, spíš z minusu. Miliardář Václav Brabec přebíral fotbalovou firmu v zoufalém stavu – dluhy v řádech desítek milionů, A-tým po půlstoletí na cestě do druhé ligy a katastrofální nedostatek tréninkových ploch.
„Prvořadý úkol je celý klub stabilizovat, vybudovat infrastrukturu a vrátit áčko do ligy, pakliže spadne. A pak se rvát znovu o to, aby Baník zase patřil mezi českou fotbalovou elitu,“ řekl Brabec na úvodní tiskové konferenci.
„Kdo to je?“ ptala se mezitím fotbalová veřejnost. A pátrala na internetu po CV neznámého chlapíka. Základní informace zněla: nejdřív vydělal exportem izolačních materiálů do Rakouska, pak mimo jiné koupil ČSAD Havířov. Dobrá, ale proč hledá štěstí ve sportovní organizaci na hraně bankrotu?
„Baník je moje láska,“ opakoval.
Brzy poznal, že dát opět tuhle lásku do gala bude náročnější než šichta na šachtě. Kromě obřích seker na něj vypadli ze skříně spletité právní spory s Viktorií Žižkov za přestup Josefa Hušbauera, kvůli nimž měl klub zablokované přestupy, kauza Václava Svěrkoše i spor s Hlučínem, který požadoval podíl z přestupu brankáře Jiřího Pavlenky.
Navíc tu byla ještě jedna obrovská překážka. Jaká?
V Česku je moc málo fundovaných manažerů, kteří by věděli, jak se dělá opravdový profesionální fotbal. Tedy že jde o seriózní každodenní práci v duchu nejnovějších trendů a ne o nabízení kapříků za poskytnutí nakloněné roviny.
Poznal to miliardář Daniel Křetínský ve Spartě, jenž se nemohl dočkat titulů, byť do letenské filiálky cpal peníze horem dolem.
Mikloško vs. teplíčko
Byznysmen Brabec udělal v ostravském kolosu podobnou zkušenost.
„Ze začátku jsem z toho byl v šoku,“ prohlásil v březnu 2022 v seriálu Fortuna Bar. „První dva roky od mého vstupu do Baníku jsem pracoval bez nadsázky dvanáct hodin denně. Musel jsem navíc dělat rozhodnutí, kterým jsem nerozuměl. Často jsem nevěděl, o co se jedná, ale ti lidé, kteří tenkrát v Baníku byli, to po mně chtěli, abych vydával rozhodnutí.“
Postupně sám pronikal do fotbalových řádů, struktury Ligové fotbalové asociace a dalších neznámých oblastí. Aby se dostal do obrazu. „Učil jsem se to za pochodu a mezitím jsem musel rozhodovat o věcech, kterým jsem nerozuměl,“ líčil v pořadu Fortuna Bar.
Byl prozíravý, neboť se neomezil jen na krátkodobé látání průšvihů, ale nachystal byznys plán pro delší horizont. V jeho rámci modernizoval tréninkové zázemí, investoval do mládežnické akademie a přesvědčoval městské i krajské státní instituce, že Baník si zasluhuje Nové Bazaly, což se nakonec povedlo.
Ale až v roce 2022 našel zdatného šéfa celého sportovního úseku.
Luděk Mikloško na Bazalech vyrůstal. Ze první seniorské mužstvo tu odchytal přes 200 ligových zápasů. Báječnou kariéru poté završil v Anglii. V dresu West Hamu United odehrál přes 300 zápasů. Plynule se na Albionu vrhl na trenérskou dráhu. Deset let strávil v roli trenéra brankářů Kladivářů. A protože je velice inteligentní a otevřený permanentnímu sebevzdělávání, pronikl detailně do tajů výroby Premier League, nejlepšího fotbalového produktu na světě. A ostrovním know-how začal naplno infikovat Baník.
Potřeboval k tomu spoustu vůle a neústupnosti. Proč?
Nejeden legionář, který se přestěhoval z vyspělé ciziny domů, zjistil, že prostředí není příliš vstřícné ke změnám. A tak se zařadil zpátky do zaběhnutých stereotypů, aby mohl vést bezkonfliktní život.
Zásadový Mikloško na pokřivenou pohodičku nepřistoupil. Naopak vyrazil do bitvy za změnu myšlení. Vzal si s sebou na pomoc důležitou zbraň: odolnost při porodních bolestech a sílu k obraně klíčových rozhodnutí pod tlakem davu.
Jeden příklad za všechny.
Mikloško dovedl na post hlavního kouče Pavla Hapala. Brabec jeho výběr posvětil. Řada fanoušků z toho nebyla happy. A když se nový kouč dlouho potýkal s řadou výsledkových i herních přešlapů, fandové opakovaně žádali jeho hlavu.
Třeba zkraje loňského jara dost hlasitě. Tým se nacházel na páté příčce tabulky, ovšem doma v lize a v poháru osm utkání za sebou nevyhrál. A porážka 1:2 se Sigmou Olomouc odšpuntovala výbuch nespokojenosti. Z tribun se linul ohlušující pískot, ve druhé půli se přidal pokřik: „Hapal ven!“ Po utkání pak dostali hráči solidně za uši od kotle.
„Víme, že lidé od nás doma čekají tři body. Děláme vše pro to, abychom už konečně uspěli,“ konstatoval Hapal po zápase.
Co říkal na hlasy požadující jeho odvolání? „Je to názor fanouška, respektuji to, nicméně jsem člověk, který se nikdy nevzdává. A pokud se nic nezmění, vzdávat se nebudu. S celým mužstvem budu bojovat dál, dál a dál,“ ujistil.
Mikloško se za něj postavil, protože si denně kontroluje práci trenéra a jeho štábu a má přehled, jestli se drží stanoveného kurzu. Správný proces je totiž nad výsledky, byť se může stát, že ovoce s ním spojené se bude sklízet až se značným odstupem. Pro Baník je dobře, že vlastník tenhle princip pochopil.
Ancelottiho škola
Ještě dovětek k Hapalovi. Kluby by měly hledat trenéry, kteří umí nejlépe uvést do praxe přijatou vizi. Proto Manchester City, který chce dominovat kombinační souhrou, zaměstnal taktického puntičkáře Pepa Guardiolu a Real Madrid, zakládající si na společenství superhvězd, bonvivána Carla Ancelottiho, jenž víc dbá na vztahy s hráči a mezi nimi než na taktiku. I když bez ní se pochopitelně ani on neobejde.
Hapal inklinuje k Ancelottimu.
„Dokonce jsem se s ním setkal, když jsem hrál se Žilinou v Lize mistrů proti Chelsea a on ji tenkrát trénoval Když jsme přijeli na Stamford Bridge, přivítal mě a chtěl si ochotně povídat. Byl jsem z něj nadšený,“ vzpomínal.
I pro něj jsou hráči partneři. Chce, aby od něj cítili důvěru a mohli za ním přijít s jakýmkoli problémem či názorem.
„Dokonce někdy i pustíme akci a necháme hráče ji okomentovat, abychom věděli, jak oni přemýšlejí. Mohou mít na něco jiný názor, a pak to společně řešíme. Konečné rozhodnutí je samozřejmě na mně, ale když se mi jejich myšlenka líbí, klidně řeknu: Hoši, máte pravdu, takhle to uděláme. Podle mě je moc důležité, aby hráči byli do procesu zapojeni,“ řekl Hapal.
Společně s Mikloškem se zasadili o infuzi mladou krví, ačkoli v Česku pořád slýcháme, že se smrkáči nelze nic velkého vyhrát. Kdyby na tyhle nesmyslné řeči tandem M+H dal, Matěj Šín a Jiří Boula by nedávno nezažili první sraz v reprezentačním áčku a Tomáš Rigo by nebyl momentálně nejlepším nahrávačem týmu.
Teď výstavba nového Baníku podstoupí test připravenosti na Ligu mistrů. Při jeho vyhodnocování však musí vzít na vědomí, že sparťané v tomto ročníku Champions League pohořeli a aktuálně jejich hra nesnese parametry ani Konferenční ligy.
Baník Ostrava není jen obyčejný fotbalový klub, je to instituce s bohatou historií a vášní pro fotbal. V polovině loňského srpna se Baníkovci sešli na stadionu ve Vítkovicích, aby oslavili návrat klubu na evropské pohárové scény po 14 letech. V utkání s Kodaní předvedli statečný výkon a zvítězili 1:0, čímž oplatili dánskému favoritovi porážku 0:1. Bohužel prodloužení a následné penalty nepřinesly postup do dalšího kola Konferenční ligy.
Baník Ostrava má za sebou slavnou historii, která sahá až do roku 1976, kdy se klub probojoval až do 2. kola Poháru mistrů evropských zemí a porazil slavný Bayern Mnichov. Po dlouhých letech pracuje Baník postupně na svém návratu na vrchol české fotbalové scény.
Miliardář Václav Brabec převzal klub v zoufalém stavu s obrovskými dluhy a nedostatkem tréninkových ploch. Jeho cílem bylo stabilizovat klub, vybudovat infrastrukturu a vrátit Baník zpět do české fotbalové elity. Brabec se postaral o modernizaci tréninkových zařízení a investoval do mládežnické akademie.
Důležitou roli v novém Baníku hraje i bývalý brankář Luděk Mikloško, který se postavil do čela sportovního úseku. Mikloško má bohaté zkušenosti z fotbalového světa a snaží se infikovat Baník ostrovním know-how z Premier League.
Pavel Hapal, hlavní trenér Baníku, se snaží vést tým podle zásad Carla Ancelottiho, který klade důraz na vztahy s hráči a jejich zapojení do procesu rozhodování. Hapal a Mikloško společně pracují na budování nového Baníku, který se chystá na návrat do Ligy mistrů.
Baník Ostrava čelí výzvám a testům, ale s novým vedením a strategií se klub snaží vrátit na vrchol českého fotbalu. S podporou fanoušků a oddaných členů týmu věří, že Baník může opět patřit mezi českou fotbalovou elitu.
