Česká skeletonistka se snaží zvládat cukrovku s potřebou inzulinu desetkrát denně.

Česká skeletonistka se snaží zvládat cukrovku s potřebou inzulinu desetkrát denně.

Jak často potřebujete inzulin?

Třikrát denně při jídle, dvakrát při tréninku a jednu dávku na noc. Čili šestkrát, ale když jím třeba pětkrát nebo při náročnější přípravě, tak třeba i desetkrát.

S cukrovkou souvisí i dietní strava.

Už jsem si na ni zvykla. Smažené řízky, omáčky, pizza, pečivo a řada dalších jinak běžných jídel v mém jídelníčku chybí. Moc mi chybějí sladkosti, kterým jen zcela výjimečně podlehnu. Jinak všechno, co jím, mám pod kontrolou a informuji o tom svou lékařku.

Jak řešíte stravování na zahraničních sportovních akcích?

Už vím, že třeba v Alžírsku budu mít jinou nabídku jídel než ve Francii nebo dokonce v Číně, Koreji či Spojených státech. Takže nejčastěji si vše potřebné kupuji. Hlavně snídani, ale i oběd či večeři si často připravuji sama. Nebo abych si nemusela píchat inzulin, tak šest až sedm hodin nejím, ale pak mi chybí síly.

Co je základem vašeho jídelníčku?

Především zelenina, ovoce, vajíčka, ovesné vločky a tvaroh. V každém případě si výrazně zredukovanou stravu pozorně hlídám.

Jak náročné je pro vás při zámořských cestách časový posun?

Hraje nemalou roli. Nejvíc mi vadí, když kvůli němu někdy v noci nespím. Proto při dalekých cestách nutně potřebuji aklimatizaci, než si inzulin a vůbec celé moje tělo zvyknou na úplně jiný čas. To trvá tři až pět dní.

Jak prožíváte dobu před startem závodu?

Před každým závodem myslím na to, abych ho dobře zvládla. Zároveň však na to, abych nejela s vysokým cukrem, ale ani s nízkým. Všechno je v tu chvíli 50 na 50, tedy bez stoprocentního soustředění na blížící se jízdu. Snažím se být klidná, protože dobře vím, že nervozita ovlivňuje hladinu cukru.

A poté, když usednete do skeletonu?

Tam už je to při plném soustředění na jízdu lepší. Po četných zkušenostech to platí hlavně v závodech Světového poháru. Ale třeba na mistrovství světa nebo na olympiádě moje nervy doslova pochodují a musím pak přistoupit k hlubokému a opakovanému dýchání.

Už jste někdy musela start do ledového koryta odmítnout?

Když mám při tréninku cukr v nepořádku, tak jízdu odložím nebo zruším. Ale závody jsem zatím absolvovala přesně podle stanoveného programu všechny.

S čím jdete do nové sezony?

Během letní přípravy s menším pohybem a bez nervozity šlo všechno dobře. Teď jsem zvědavá, jak zvládnu dost náročnou sezonu. Jedno je však pro mě jasné už dnes: cukrovka je hendikep, se kterým se nedá nic dělat a až do konce své sportovní kariéry s ním budu bojovat.

Inzulin potřebuje i desetkrát denně. Česká skeletonistka popisuje boj s cukrovkou

Cukrovka je chronické onemocnění, které vyžaduje pečlivou péči a kontrolu. Jednou z lidí, která se s touto nemocí dennodenně potýká, je česká skeletonistka. Každý den potřebuje inzulin až desetkrát denně, což zahrnuje tři dávky při jídle, dvě při tréninku a jednu dávku na noc. Celkově se může jednat o šest až deset injekcí inzulinu denně, v závislosti na aktuálních potřebách.

S cukrovkou souvisí i dietní strava, kterou musí skeletonistka dodržovat. Smažené pokrmy, omáčky, pizza, pečivo a sladkosti jsou v jejím jídelníčku minimální nebo zcela vyloučené. Místo toho se zaměřuje na konzumaci zeleniny, ovoce, vajec, ovesných vloček a tvarohu. Kontrola stravy je pro ni klíčová, stejně jako pravidelné informování své lékařky o svém stravovacím režimu.

Při zahraničních sportovních akcích se musí skeletonistka přizpůsobit místní nabídce jídel. Často si nakupuje potraviny sama a připravuje si snídaně, obědy nebo večeře. Důležitou roli hraje také časový posun, který může ovlivnit hladinu cukru v krvi. Aklimatizace na nový časový režim může trvat několik dní.

Před startem závodu se musí skeletonistka soustředit nejen na samotnou jízdu, ale také na kontrolu hladiny cukru v krvi. Nervozita může ovlivnit hladinu cukru, proto se snaží být klidná a udržovat si optimální stav před závodem. Po usednutí do skeletonu se plně soustředí na jízdu a věnuje maximální pozornost každému detailu.

I přes náročné podmínky a boj s cukrovkou se skeletonistka nevzdává. Každý závod absolvuje podle plánu a s odhodláním bojovat a dosahovat svých cílů. Cukrovka je pro ni handicap, se kterým se musí vyrovnávat každý den, ale nebrání jí v tom, aby se plně věnovala své sportovní kariéře.