V roce 1958 se v deváté sezoně světového šampionátu formule 1 Britové dočkali svého prvního mistra světa. Mike Hawthorn ve voze Ferrari porazil o jediný bod svého krajan Stirlinga Mosse, který závodil ve Vanwallu. Rozhodujícím momentem byl poslední závod v ulicích marocké Casablanky.
Okamžitě po zisku titulu Hawthorn oznámil odchod z formule 1 a začal se věnovat psaní knih pro děti. První kniha s názvem „Carlotti Joins the Team“ vyšla v roce 1958 a druhá s názvem „Carlotti Takes the Wheel“ v roce 1959. Další knihy už nevyšly, protože 22. ledna 1959 Hawthorn zahynul při havárii svého nového Jaguaru na silnici.
Havárie se stala na notoricky nebezpečném úseku silnice, který byl v předchozích dvou letech místem patnácti vážných nehod, z nichž dvě skončily smrtelně. Vozovka byla navíc mokrá. Hawthorn předjel sportovní vůz Mercedes-Benz 300SL, který řídil jeho známý, manažer týmu F1 Rob Walker. Při vjezdu do pravotočivé zatáčky narazil do sloupku s nápisem „Držte se vlevo“ a ztratil kontrolu nad vozidlem. Jaguar se střetl s protijedoucím nákladním vozem Bedford a odrazil se do stromu u silnice. Náraz způsobil Hawthornovi smrtelná zranění hlavy.
Od začátku se spekulovalo, že Hawthorn a Walker spolu závodili. Walker však odmítl sdělit svoji rychlost v momentu havárie. O 29 let později přiznal, že se s Hawthornem po silnici honil, ale policista vyšetřující havárii mu řekl, ať to nikde neříká, aby na něj nepadla odpovědnost za nehodu. Oficiální příčinou Hawthornovy smrti tak zůstává nešťastná náhoda.
Ve Francii se zpráva o tragédii setkala s chladnou odezvou, protože Francouzi nemohli zapomenout na to, co se stalo v roce 1955 během 24hodinovky v Le Mans. Tehdy zahynulo minimálně 83 diváků poté, co Pierre Levegh vyletěl ze silnice mezi tribuny.
Hawthorn se na poslední chvíli rozhodl zajet do depa a zastavil svůj Jaguar, čímž dostal do problémů dalšího jezdce Lance Macklina ve výrazně pomalejším Austinu-Healey. Ten se musel vyhnout a narazil do Leveghova vozu, který vyletěl mezi diváky. Mercedes způsobil na tribunách masakr, přičemž zemřelo minimálně 83 diváků.
Závod v Le Mans pokračoval a po 24 hodinách vyhráli Hawthorn a Bueb s vozem Aston Martin. Hawthorn si ani na okamžik nepřipustil, že by za neštěstí byl zodpovědný. Všechno završil radostnou sprchou šampaňským na stupních vítězů, což Francouzi brali jako pohrdání oběťmi katastrofy.
Hawthorn se později nevhodn
