Fotbal opouští scénu: Španělé přitahují pozornost svým kontroverzním stylem hry.

Fotbal opouští scénu: Španělé přitahují pozornost svým kontroverzním stylem hry.

Předlouhá série nahrávek, po nichž místo střely následuje další nahrávka. A další. Jestli Španělé na minulých turnajích něčím prosluli, tak tzv. tiki-takou, herním stylem založeném na držení míče a zdánlivě nekonečném přihrávaní.

Zatímco část diváků unikátní taktiku obdivovala, jiným přišla nudná až otravná, přirovnávali ji například k házené.

V Německu je ale vidět něco jiného. Španělsko pod trenérem Luisem de la Fuentem, který reprezentaci převzal po neúspěchu na MS 2022 v Kataru, baví. Držení balónu už není klíčem.

Potvrzení přišlo hned v prvním vystoupení proti Chorvatsku. Španělé zvítězili 3:0 a nejvíc překvapili statistikou držení míče. Měli ho v moci 46 procent času.

Po 16 letech (!) se stalo, že v tomto směru neměli převahu. Jejich série trvala neuvěřitelných 136 soutěžních zápasů.

Začala na Euru 2008, kde se Španělsko vrátilo na trůn po dlouhých 44 letech. Následně ovládlo i mistrovství světa 2010 a další Euro dva roky nato.

Završení zlatého hattricku s sebou neslo tiki-taku ve skoro až bizarním balení. Španělé před evropským šampionátem 2012 přišli kvůli zranění o útočníka Davida Villu a tehdejší trenér Vicente del Bosque na to reagoval tak, že v některých kláních složil základní jedenáctku bez klasického forvarda.

Stalo se to i ve finále. V záloze kombinovali Xavi, Sergio Busquets, Xabi Alonso, David Silva, Fabregas a Iniesta. Na hrotu nebyl nikdo, až později přišli do hry střídající Pedro a Fernando Torres. Španělsko smetlo Italy 4:0.

Poté ale kouzlo tiki-taky vyprchalo. Na následných pěti velkých šampionátech získali mistři krátkých přihrávek jeden bronz, ale jinak končili buď v osmifinále, nebo v jednom případě rovnou ve skupině.

Kritici kontroverzního stylu si tyto krachy užívali.

Teď ale musejí Španělsku tleskat. Kouč de la Fuente sice stejně jako jeho předchůdci sází na držení míče a kombinaci, ale ne za každou cenu. K vidění jsou střely z dálky, bleskurychlé protiútoky, ochota riskovat.

„Filozofie je pořád podobná, ale každý trenér do ní přidává něco svého. Současný kouč chce být trošku přímočařejší, tak, abychom držením balónu vždycky způsobili soupeři škodu,“ prohlásil reprezentační záložník Rodri.

Velkou zbraní současného Španělska je rychlost. Na křídlech útoku doslova létají 16letý supertalent Yamal a o pět let starší Nico Williams.

„Naši soupeři vědí, že jim můžeme zasadit ránu držením míče, tedy postupným útokem na základě mnoha nahrávek, ale také – pokud nám dají šanci – dokážeme hodně rychle běhat,“ podotkl de la Fuente.

Kromě Chorvatska to poznala i Itálie, která sice prohrála jen 0:1, a to ještě vinou vlastního gólu, ale herně nestíhala. Na střely na bránu prohrála 1:8, míč měla v moci 43 procent času.

Španělé tak s předstihem ovládli skupinu smrti, kde je na závěr čeká papírově nejslabší soupeř, Albánie. Hlavně ale po dlouhé době dokázali bavit většinu nezaujatých diváků.

„Toto opravdu vypadá jako nová éra Španělska, éra po tiki-tace v čele s hvězdami Yamalem a Williamsem,“ napsal online deník The Athletic.

Španělský fotbal se v posledních letech změnil a to díky novému trenérovi Luisi de la Fuentemu. Po dlouhé éře tiki-taky, která byla pro některé diváky nudná a otravná, se Španělé rozhodli změnit svůj herní styl. Držení míče už není klíčem k úspěchu a nový trenér sází na rychlost, střely z dálky a bleskurychlé protiútoky.

První známky změny byly vidět již v zápase proti Chorvatsku, kde Španělé zvítězili 3:0 a měli držení míče pouze 46 % času. Tato změna je pozoruhodná, protože Španělsko po 16 letech poprvé nemělo v tomto směru převahu. Jejich série trvala neuvěřitelných 136 soutěžních zápasů.

Po úspěších na Euru 2008, mistrovství světa 2010 a Euru 2012 začala éra tiki-taky pomalu vyprchávat. Španělé se potýkali s neúspěchy na dalších velkých turnajích a kritici kontroverzního stylu se těšili z jejich neúspěchů.

Nový trenér de la Fuente však přinesl do týmu nový impuls. Sází stále na kombinaci a držení míče, ale přidává do hry i prvky rychlosti, střelby z dálky a ochotu riskovat. Tým disponuje mladými talentovanými hráči jako Yamal a Nico Williams, kteří na hřišti doslova létají.

Španělsko se tak s novým herním stylem již předčasně probojovalo ze skupiny smrti na Euru a dokázalo zaujmout diváky svou novou taktikou. Tato změna je označována jako nová éra španělského fotbalu a fanoušci se mohou těšit na zajímavé a dynamické zápasy plné akce.