Liam Lawson odjel za Red Bull jen dvě Grand Prix. A i když nezklamal, byl odklizen zpět do B-týmu, tedy do Racing Bulls. Místo něj přichází Japonec Juki Cunoda.

Přitom šéf stáje Christian Horner v minulosti několikrát připustil, že Lawson má na to jezdit za elitní tým. „Liam nás loni ohromil v Singapuru. Skvělý výkon, chladná hlava,“ řekl tehdy.

Jenže Novozélanďan teď doplácí na to, že není Max Verstappen. Právě na míru čtyřnásobného světového šampiona je „ušit“ monopost Red Bullu a ostatní jezdci mají velký problém si na něj zvyknout.

Navíc vedení konglomerátu nemá s mladými jezdci žádnou trpělivost a výměna pilotů během sezony je zde naprostá samozřejmost.

Nebývalá fluktuace

Red Bull má na kontě osm mistrovských titulů, ale také bezpočet rozbitých kariér. Ve formuli 1 má dva mistry světa – Sebastiana Vettela a Maxe Verstappena.

Cena za jejich úspěchy je ale vysoká. V týmu Red Bullu se dosud vystřídalo třináct pilotů. V Racing Bulls (dříve Toro Rosso, AlphaTauri a RB), dokonce osmnáct. A jen zlomek z nich přežil déle než dvě sezony. Red Bull neodpouští chyby. Ale co hůř – často ani nedává šanci.

Stačí vzpomenout příběh Daniila Kvjata. V roce 2015 byl povýšen do prvního týmu, kde dokonce v celkovém pořadí o tři body porazil Daniela Ricciarda. Jenže po pár závodech následující sezony byl „degradován“ zpět do stáje Toro Rosso a nahrazen Verstappenem.

„Nikdy jsem nedostal pořádnou šanci. Měl jsem pocit, že rozhodnutí padlo dávno předem,“ řekl později ruský jezdec. Ten vedle místa v týmu přišel o partnerku. Půvabnou Kelly Piquetovou mu přebral právě dravý Nizozemec.

Rusa Kvjat nakonec opustil formuli 1 a dnes je členem týmu Lamborghini ve vytrvalostních závodech.

Nežádoucí šampioni

Podobně dopadl i Jean-Éric Vergne. V týmu Toro Rosso vydržel tři sezony, často držel krok s Ricciardem, ale pak byl odstaven. V Red Bullu pro něj „nebylo místo“.

Francouz se v F1 nikdy nevrátil, ale zato se stal dvojnásobným šampionem formule E. Ať už si o elektrickém šampionátu můžeme myslet cokoliv, je to důkaz, že talent nezmizel. Jen se nevešel do škatulek rakouského kolosu.

Seznam podobných jmen je dlouhý. Jaime Alguersuari byl ve své době coby 19letý nejmladším jezdcem historie F1. Ve 21 mu bylo řečeno, že jeho čas vypršel.

„Nikdo mi nedal vysvětlení. Jednoho dne mi prostě zavolali a řekli, že už nejedu,“ řekl o svém konci. Po neúspěšných pokusech o návrat přestal závodit úplně. Dnes je z něj populární DJ.

Sébastien Buemi si za Toro Rosso odjezdil solidních 55 závodů, ale když šéf Helmut Marko rozhodl, že je čas na změnu. Švýcarský pilot rázem zmizel z radaru.

Naštěstí jen dočasně. Dnes je jedním z nejrespektovanějších vytrvalostních jezdců. Vyhrál čtyřikrát 24 hodin Le Mans, stal se šampionem formule E i vítězem světového šampionátu ve vytrvalostních závodech FIA WEC. Red Bull ho přesto viděl jako slepou uličku.

Další z obětí? Sébastien Bourdais. Francouz, který ovládl americkou formulovou sérii Champ Car (dnes IndyCar), přišel do Toro Rosso s velkými ambicemi. Ale ve světě Red Bullu dostal jen 27 závodů. Pak dostal padáka a vrátil se zpátky do zámoří. Tam zářil dál – v IndyCar i sportovních vozech.

Anebo Brendon Hartley. Dvojnásobný vítěz Le Mans, mistr světa ve vytrvalostních závodech, dostal šanci ve formuli 1 až jako náhradník v roce 2017. Odjezdil 25 závodů, většinou s technickými problémy, pak ho odepsali. Dnes je stále továrním jezdcem Porsche a vyhrává dál.

Dokonce i takoví piloti jako Alexander Albon nebo Carlos Sainz junior měli s Red Bullem komplikovaný vztah. Sainz sice dostal šanci v Toro Rosso, ale nikdy ho nepustili výš. Nakonec musel odejít do Renaultu a přes McLaren se dostal do Ferrari a nyní si zvyká na Williams.

Albon byl naopak „hozen“ do Red Bullu příliš brzy. V roce 2019 nahradil Gaslyho a nezvládl tlak. Po roce byl bez místa. Dnes je po boku Sainze hvězdou Williamsu.

„Je to prostředí, kde buď zazáříš okamžitě, nebo jdeš pryč. A často ani to nestačí,“ popsal bývalý technik Toro Rosso pro web GPOne.

Albon i Sainz se v F1 udrželi

V Red Bullu funguje přímá linka – buď jsi výjimečný jako Verstappen, nebo jsi nahraditelný. A protože mají vlastní juniorský program, náhrada je vždy připravená. Jenže právě tahle filozofie zničila víc kariér, než kolik jich vytvořila.

Ano, Red Bull dal šanci i vítězům. Ale pořád je to dost krutý výběrový mechanismus. Zatímco Verstappen je zbožštěn, ostatní padají jak dominové kostky.

Pierre Gasly? Za Red Bull vydržel jen dvanáct závodů. Pak ho vrátili „do B-týmu“. Přesto dokázal v AlphaTauri před pěti lety vyhrát závod F 1 v Monze 2020  – jeden z nejsilnějších důkazů, že systém není dokonalý.

Naposledy to odnesl Lawson. Novozélanďan, který v loňské sezoně nahradil zraněného Ricciarda a hned v třetím závodě dojel devátý, tedy na bodech. Jeho výkony byly solidní, vyrovnané. Ale přestup do Red Bullu mu vůbec nevyšel. Stačily dva závody v Austrálii a Číně a vrací se do Racing Bulls.

„Být závodníkem Red Bullu byl můj sen už od dětství, pracoval jsem na tom celý život. Je to těžké, ale jsem vděčný za všechno, co mě dovedlo až sem. Každému z vás, kdo jste při mně stáli, děkuji za veškerou podporu, která pro mě znamená celý svět,“ prohlásil Lawson na sociálních sítích.

Teď bude na Cunodovi, aby ukázal své umění. A zřejmě nepůjde ani tak o rychlost, ale spíš o schopnost adaptovat se na velmi specifickou formuli. Premiéra v Red Bullu ho čeká příští víkend symbolicky na domácí trati v Suzuce.

Mrhání talenty: Jak Red Bull „spotřebovává“ jezdce formule 1

Liam Lawson odjel za Red Bull pouze dvě Grand Prix a i když nezklamal, byl přesunut zpět do B-týmu, tedy do Racing Bulls. Místo něj přichází Japonec Juki Cunoda.

Šéf stáje Christian Horner v minulosti několikrát připustil, že Lawson má na to jezdit za elitní tým. „Liam nás loni ohromil v Singapuru. Skvělý výkon, chladná hlava,“ řekl tehdy.

Jenže Novozélanďan doplácí na to, že není Max Verstappen. Právě na míru pětinásobného světového šampiona je „učit“ monopost Red Bullu a ostatní jezdci mají velký problém si na něj zvyknout.

Vedení konglomerátu nemá s mladými jezdci žádnou trpělivost a výměna pilotů během sezony je zde naprostou samozřejmostí.

Nebývalá fluktuace

Red Bull má na kontě osm mistrovských titulů, ale také bezpočet rozbitých kariér. Ve formuli 1 má dva mistry světa – Sebastiana Vettela a Maxe Verstappena.

Cena za jejich úspěchy je ale vysoká. V týmu Red Bullu se dosud vystřídalo třináct pilotů. V Racing Bulls (dříve Toro Rosso, AlphaTauri a RB), dokonce osmnáct. A jen zlomek z nich přežil déle než dvě sezony. Red Bull neodpouští chyby. Ale co hůř – často ani nedává šanci.

Stačí vzpomenout příběh Daniila Kvjata. V roce 2015 byl povýšen do prvního týmu, kde dokonce v celkovém pořadí o tři body porazil Daniela Ricciarda. Jenže po pár závodech následující sezony byl „degradován“ zpět do stáje Toro Rosso a nahrazen Verstappenem.

„Nikdy jsem nedostal pořádnou šanci. Měl jsem pocit, že rozhodnutí padlo dávno předem,“ řekl později ruský jezdec. Ten vedle místa v týmu přišel o partnerku. Půvabnou Kelly Piquetovou mu přebral právě dravý Nizozemec.

Rusa Kvjata nakonec opustil formuli 1 a dnes je členem týmu Lamborghini ve vytrvalostních závodech.

Nežádoucí šampioni

Podobně dopadl i Jean-Éric Vergne. V týmu Toro Rosso vydržel tři sezony, často držel krok s Ricciardem, ale pak byl odstaven. V Red Bullu pro něj „nebylo místo“.

Francouz se v F1 nikdy nevrátil, ale zato se stal dvojnásobným šampionem formule E. Ať už si o elektrickém šampionátu myslíme cokoliv, je to důkaz, že talent nezmizel. Jen se nevešel do škatulek rakouského kolosu.

Seznam podobných jmen je dlouhý. Jaime Alguersuari byl ve sv