Boss světového motoristického sportu Muhammad Sulajím se ocitl pod palbou kritiky za své autoritářské vedení Mezinárodní automobilové federace (FIA) a řadu kontroverzních výroků.
Přístup k řízení organizace ze strany bývalého rallyového pilota a ke komunikaci s jezdci vyvolal řadu negativních reakcí ze strany týmů, závodníků i fanoušků.
Jedním z hlavních bodů kritiky je Sulajímův postoj k používání hrubých výrazů v týmových rádiích během závodů formule 1 či světového šampionátu v automobilových soutěžích.
Prezident FIA opakovaně vyjádřil nespokojenost s vulgárním jazykem některých jezdců a naznačil, že by měla být zavedena přísnější pravidla pro komunikaci během závodů.
Jeho návrh však narazil na ostrý nesouhlas ze strany jezdců. Jejich argument je pochopitelný: emotivní reakce jsou nedílnou součástí závodění a omezení možnosti se vyjádřit „od plic“ by mohlo negativně ovlivnit jejich výkon především ze strany psychiky.
„Jsme lidé, ne roboti. Emoce jsou součástí našeho sportu a někdy prostě reagujeme spontánně. Myslím, že by mělo být pochopení pro to, co prožíváme na trati,“ prohlásil sedminásobný mistr světa F1 Lewis Hamilton.
Podobný názor sdílí i většina dalších jezdců, kteří považují přístup prezidenta FIA za přehnaný a odtržený od reality závodního prostředí.
Dalším kontroverzním bodem byl Sulajímův výrok, že jezdcům nepřísluší zasahovat do způsobu, jakým FIA řídí motoristický sport. Tento komentář byl vnímán jako arogantní a neuctivý vůči těm, kteří jsou hlavními aktéry na trati.
„Jsme ti, kdo riskují své životy na trati. Myslím, že máme právo vyjádřit svůj názor na to, jak je náš sport řízen,“ prohodil čtyřnásobný mistr světa Sebastian Vettel.
S Němcem souzní i další jezdci. Jim vadí fakt, že při rozhodování o pravidlech a směřování sportu často nejsou brány v úvahu zkušenosti a názory přímých aktérů závodů.
Kritici také poukazují na Sulajímův způsob vedení FIA, který označují za autokratický. Pod vedením rodáka ze Spojených arabských emirátů došlo k několika kontroverzním rozhodnutím, která přijal bez konzultace s klíčovými zainteresovanými stranami.
Například zavedení nových technických pravidel formule 1 oznámila FIA bez předchozího projednání s týmy, což vyvolalo nevoli a zmatek.
„Očekáváme transparentnost a dialog. Rozhodnutí, která ovlivňují celý sport, by měla být přijímána společně, ne jednostranně,“ ozval se boss Red Bullu Christian Horner
63letý manažer si však kritiku nijak nepřipouští a říká, že jeho cílem je zlepšit sport a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost.
„Mým úkolem je chránit integritu motoristického sportu a zajistit, aby byl spravedlivý a bezpečný pro všechny účastníky. Někdy to vyžaduje nepopulární rozhodnutí,“ uvedl v jednom z rozhovorů.
Dodal také, že je otevřený konstruktivní kritice a dialogu, ale že konečná rozhodnutí musí být v souladu s nejlepšími zájmy sportu jako celku.
Nicméně, někteří pozorovatelé poukazují na to, že Sulajímův přístup může vést k odchodu klíčových hráčů v motoristickém sportu a poškodit image FIA.
Jean Todt, bývalý prezident světové motoristické federace, prohlsil: „Vedení tak komplexní organizace, jako je FIA, vyžaduje schopnost naslouchat a spolupracovat. Autoritářský přístup může vést k rozdělení a oslabení sportu.“
Sulajímovo vedení automobilového sportu zneklidňuje také fanoušky rychlých kol. Na sociálních sítích se stále více objevují komentáře kritizující nedostatek transparentnosti a obavy z toho, že sport ztrácí svůj původní charakter.
„Mám pocit, že se formule 1 vzdaluje tomu, co ji dělalo tak fascinující. Přílišná regulace a omezení emocí jezdců jí ubírají na autentičnosti,“ napsal jeden z fanoušků na síti X.
Navzdory rostoucí kritice Sulajím nadále prosazuje své vize. Zdůrazňuje potřebu inovací, bezpečnosti a udržitelnosti.
„Musíme se dívat dopředu a přizpůsobit se měnícím se podmínkám. To znamená zavádět nové technologie, dbát na ekologii a zajistit, aby náš sport byl přístupný pro nové generace,“ uvedl v nedávném prohlášení.
Otázkou zůstává, zda Sulajím dokáže najít rovnováhu mezi svými ambiciózními plány a potřebou spolupráce s těmi, kteří tvoří srdce motoristického sportu.
Bez podpory jezdců, týmů a fanoušků by totiž jakékoli reformy mohly ztratit svůj smysl a vést k dalšímu rozdělení v už tak polarizované komunitě motoristického sportu.
Muhammad Sulajím, prezident Mezinárodní automobilové federace (FIA), se nedávno dostal do středu pozornosti kvůli svému autoritářskému stylu vedení a kontroverzním výrokům. Jeho přístup k řízení organizace a komunikaci s jezdci vyvolal vlnu kritiky ze strany týmů, závodníků i fanoušků.
Jedním z hlavních bodů kritiky byl Sulajímův postoj k používání hrubých výrazů v týmových rádiích během závodů formule 1 a světového šampionátu v automobilových soutěžích. Prezident FIA opakovaně vyjádřil nespokojenost s vulgárním jazykem některých jezdců a naznačil, že by měla být zavedena přísnější pravidla pro komunikaci během závodů.
Jezdci však tvrdí, že emotivní reakce jsou nedílnou součástí závodění a omezení možnosti vyjádřit se „od plic“ by mohlo negativně ovlivnit jejich výkon. Lewis Hamilton, sedminásobný mistr světa F1, a další jezdci se postavili proti Sulajímovým návrhům a zdůraznili důležitost respektování emocí v závodění.
Dalším kontroverzním bodem byl Sulajímův výrok, že jezdcům nepřísluší zasahovat do způsobu, jakým FIA řídí motoristický sport. Tento postoj byl vnímán jako arogantní a neuctivý vůči těm, kteří jsou hlavními aktéry na trati.
Kritici poukazují také na autokratický styl vedení FIA pod Sulajímem a na několik kontroverzních rozhodnutí, která přijal bez konzultace s klíčovými zainteresovanými stranami. Například zavedení nových technických pravidel formule 1 vyvolalo nevoli mezi týmy, které chtěly být lépe zapojeny do rozhodovacího procesu.
Sulajím obhajuje své rozhodnutí jako snahu chránit integritu motoristického sportu a zajistit jeho spravedlivost a bezpečnost pro všechny účastníky. Tvrdí, že jeho cílem je zlepšit sport a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost.
Nicméně někteří pozorovatelé varují, že Sulajímův přístup může vést k odchodu klíčových hráčů v motoristickém sportu a poškodit image FIA. Jean Todt, bývalý prezident FIA, zdůrazňuje důležitost naslouchání a spolupráce ve vedení organizace.
Sulajímovo vedení automobilového sportu vyvolává také obavy mezi fanoušky rychlých kol, kteří se obávají ztráty transparentnosti a autenticity sportu. Navzdory kritice Sulajím trvá na svých vizích inovace, bezpečnosti a udržitelnosti.
Otázkou zůstává, zda dokáže najít rovnováhu mezi svými ambiciózními plány a potřebou spolupráce s těmi, kteří tvoří srdce motor
