Po prvních pár dnech šampionátu je vaše spolukomentování velkým tématem mezi fotbalovými fanoušky, podobně jako se stal během mistrovství světa v hokeji televizní hvězdou Jakub Voráček. Doléhá to k vám nějak?
Moje a jeho role jsou úplně odlišné. Když jsem v minulosti komentovala ženský zápas, nikdo to neřešil, byly vesměs jen pozitivní ohlasy. Teď se řeší každá má chybička a sebemenší zaváhání. Jsem víc vidět, když jako žena komentuju mužský zápas.
Ale Voráček měl k tradičnímu stylu spolukomentování přece jen daleko…
Když máte kluka, který dokázal ve svém sportu to, co on, ledacos se mu odpustí. Naopak mu věříte každé slovo, protože hokej hrál na nejvyšší úrovni. Naopak ženský fotbal spousta lidí považuje za úplně jiný sport než ten mužský. Oproti němu jsem pod drobnohledem. Proto se snažím nedávat nikomu záminku, aby mě mohl kritizovat.
Ještě před komentováním Eura jste se objevila párkrát na obrazovkách České televize i coby expertka Premier League na Canal+. Váhala jste, jestli do této zkušenosti vůbec jít?
Co se týče televizních studií, to jsem neváhala. To je jiná disciplína, je to o malinko jednodušší. I když samozřejmě není legrace vystupovat v televizi, protože se tím, co říkáte, nikdy nezavděčíte všem. Poprvé jsem byla ve studiu ČT při MS chlapů, tam si mě všiml Karel Häring a přizval mě do Canal+. Tak nějak to celé začalo.
A co když přišla nabídka na komentování živých mužských přenosů?
V první chvíli jsem se zarazila. Na druhou stranu komentování jako takové jsem si už vyzkoušela během mistrovství světa žen, a tam mě to chytlo, tak jsem si pak řekla „proč ne“. Ráda bych byla víc zainteresovaná v mužském fotbale.
Takže to není jen jednorázová akce, chcete v kariéře komentátorky pokračovat?
Ano, mohlo by to být něco, co bych mohla dělat a třeba v tom být i dobrá. Jen si uvědomuju, že jsem pořád na začátku a nemám potřebné zkušenosti. Jak říkám, je to jiná disciplína než rozbor ve studiu, musíte reagovat v rychlosti, být ve střehu. Taky vás poslouchá daleko víc lidí než pak tu pozápasovou analýzu.
Prošla jste kvůli tomu nějakým komentátorským kurzem?
Ano, prošla jsem si školením, jak mám vystupovat před kamerou, jak se vyjadřovat. Ale to jsou věci, které nemůžete změnit úplně hned. Každý komentátor má svou identitu a vy si musíte najít tu svou. Přesný návod neexistuje. Musíte se postupně vyprofilovat.
Kde tedy máte rezervy?
Včerejší zápas Slováků pro měl byl teprve třetím odkomentovaným zápasem mužského fotbalu v životě. Pořád se mám co učit, pořád hledám, co je ta má úloha, co bych měla říkat. Ale je to o tom to zkoušet, opakovat, prostě si to zažít praxí. Vím, že jsem skočila do vody. Nezačala jsem si to zkoušet někde na druhé lize, ale rovnou na jedné z největších akcí. Proto trénuju i doma, čtu si nahlas, točím si videa a snažím si odladit chyby, abych mluvila jednoduše, nezadrhávala.
Na Canal+ si vás zvali jako expertku na Premier League, ale tady hrají hráči ze všech koutů Evropy. Jak moc se musíte připravovat?
Strávíte spoustu času sestřihy, různými rozhovory, dohledáváte statistiky. Snažíte se najít co nejzajímavější informace. Hodně času strávím u počítače nebo poslouchám podcasty. Přece jen jsem některé hráče z Eura nikdy před tím neviděla. Ale to jsou znalosti, které uplatním spíš ve studiu, co se komentování týče, tam bych měla reagovat na to, co se děje na hřišti. A na to se připravit nemůžete.
Jaké to je mít za parťáka Jaromíra Bosáka
Míra je skvělý mentor a osobnost. Pro mě to byl vždycky top komentátor. Vždycky jsem ho ráda poslouchala, vzhlížela k němu a i jako malá jsem měla v hlavě, že bych si tu jeho práci ráda zkusila. Potkávat top hráče, top trenéry, být součástí velkých zápasů. Jsem ráda, že to dopadlo tak, že první zápasy komentuju právě s ním.
Takže vás metodicky vede?
Dává mi prostor. Bere to tak, že při zápase vytvoříme takovou konverzaci. Nejde to úplně doslovně, ale je to uvolněný komentář.
Považujete se za průkopnici ženského komentování?
Když žena začíná v odvětví, kde doteď byli jen muži, má na sobě velké břemeno. Když to zkazíte, dlouho pak asi nedostane žádná žena šanci. Je to velká zodpovědnost. Chci na to koukat tak, že můžu dopomoci dalším ženám k této roli. Už to funguje v hokeji, tenise i dalších sportech, proč by nemohly být ženy i mezi fotbalovými komentátorkami.
Zasahuje Euro nějak do vaší předsezonní přípravy?
Právě mi skončila sezona, takže to dělám v době osobního volna. S tím jsem do toho i šla. Jsem domluvená, že nebudu komentovat závěrečné zápasy šampionátu, protože tou dobou už máme reprezentační sraz. Žádné plány mi to nenabourá. Momentálně jsem hráčka Chelsea, kde začíná příprava až v srpnu, takže je čas si i odpočinout a dát dohromady tělo. Stíhám i dopoledne potrénovat kondici, protože zápasy Eura začínají nejdřív ve tři.
Už víte, kde budete příští sezonu hrát?
Momentálně jsou otevřené všechny možnosti. Můj návrat do Chelsea, cesta do jiného klubu i pokračování v Čechách.
Televizní hvězda jako Voráček? Mně nikdo nic neodpustí, líčí komentátorka Svitková
Po prvních pár dnech šampionátu je vaše spolukomentování velkým tématem mezi fotbalovými fanoušky, podobně jako se stal během mistrovství světa v hokeji televizní hvězdou Jakub Voráček. Doléhá to k vám nějak?
Moje a jeho role jsou úplně odlišné. Když jsem v minulosti komentovala ženský zápas, nikdo to nerozebíral, byly vesměs jen pozitivní ohlasy. Teď se řeší každá má chybíčka a sebemenší zaváhání. Jsem víc vidět, když jako žena komentuji mužský zápas.
Ale Voráček měl k tradičnímu stylu spolukomentování přece jen daleko…
Když máte kluka, který dokázal ve svém sportu to, co on, ledacos se mu odpustí. Naopak mu věříte každé slovo, protože hokej hrál na nejvyšší úrovni. Naopak ženský fotbal spousta lidí považuje za úplně jiný sport než ten mužský. Oproti němu jsem pod drobnohledem. Proto se snažím nedávat nikomu záminku, aby mě mohl kritizovat.
Ještě před komentováním Eura jste se objevila párkrát na obrazovkách české televize i coby expertka Premier League na Canal+. Váhala jste, jestli do této zkušenosti vůbec jít?
Co se týče televizních studií, to jsem neváhala. To je jiná disciplína, je to o malinko jednodušší. I když samozřejmě není legrace vystupovat v televizi, protože se tím, co říkáte, nikdy nezavděčíte všem. Poprvé jsem byla ve studiu ČT při MS chlapů, tam si mě všiml Karel Haring a pozval mě do Canal+. Tak nějak to celé začalo.
A co když přišla nabídka na komentování živých mužských přenosů?
V první chvíli jsem se zarazila. Na druhou stranu komentování jako takové jsem si už vyzkoušela během mistrovství světa žen, a tam mě to chytlo, tak jsem si pak řekla „proč ne“. Ráda bych byla víc zapojená v mužském fotbale.
Takže to není jen jednorázová akce, chcete v kariéře komentátorky pokračovat?
Ano, mohlo by to být něco, co bych mohla dělat a třeba v tom být i dobrá. Jen si uvědomuju, že jsem pořád na začátku a nemám potřebné zkušenosti. Jak říkám, je to jiná disciplína než rozbor ve studiu, musíte reagovat v rychlosti, být ve střehu. Taky vás poslouchá daleko víc lidí než pak tu pozápasovou analýzu.
