Zkuste si to představit. Narodíte se v Bílovci sedm let po Petře Kvitové, žijete i ve stejném městě jako ona, tedy ve Fulneku, a aby toho nebylo málo, tenisově rostete pod rukama jejího otce Jiřího Kvity.
To se pak kolem vás časem neustále mluví o Wimbledonu a o tom, jaké to je v absolutní tenisové špičce.
První sen o tom podívat se do hlavní části turnaje v All England Clubu se mu splnil až loni ve 27 letech. Ale zato luxusním způsobem. Po vyhrané kvalifikaci si premiéru odbyl proti hrající legendě Srbu Novaku Djokovičovi.
„Byl to zážitek do konce života. O tom žádná. Atmosféra centrkurtu na mě hned dýchla. Z toho pohledu to bylo neskutečné,“ liboval si tehdy.
Zápas ale celkem jednoznačně prohrál a další krok ke splnění i druhého snu, tedy postoupit do první stovky žebříčku, neudělal.
Přitom léta kolem tenisového milníku slibně přešlapoval. V roce 2021 se podle ATP postaral o největší senzaci sezony, když coby 249. hráč žebříčku vyřadil tenistu z top 10 Kanaďana Denise Shapovalova na turnaji Gstaadu.
„Je to motivace, dostat se na ty nejlepší turnaje a zahrát si znovu s hráčem top 10. Byl to obrovský zážitek a že to ATP nazvala senzací roku, mě hrozně potěšilo. Rád bych se posouval stále výš a výš a podobných zápasů odehrál co nejvíc,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kopřiva.
V září loňského roku se stal v očích veřejnosti tím chybějícím pátým mužem, který tak citelně chyběl zdecimovanému českému daviscupovému týmu v základní skupině boje o stříbrnou mísu.
„Bylo to jen mé rozhodnutí. Nevím, jak by nám Víťa Kopřiva v téhle situaci pomohl. Ano, odehrál by utkání, ale to je tak všechno. Nic by nám to nepřineslo,“ prohlásil tehdejší nehrající kapitán českého mužstva Jaroslav Navrátil.
Jeho slova by možná ještě nepůsobila tak zvláštně, kdyby se Kopřiva místo Davis Cupu tehdy nesebral a neodjel do Štětína, kde pak vyhrál štědře bodovaný challenger.
Na druhou stranu i díky tomu se v pondělí po úspěšném tažení do čtvrtfinále podniku v Marrákeši může pyšnit označením „hráč první stovky žebříčku“. A měl by se díky tomu dostat do hlavní fáze blížícího se French Open i Wimbledonu.
Pod vedením trenéra Jaroslava Pospíšila se vypracoval ve skvělého antukáře, který dovede na tomto povrchu zatopit i mnohem výše postaveným hráčům, než je on sám. Tam také nejlépe vynikne jeho herní styl.
„Mám to založené na dobré hře od základní čáry, hlavně z bekhendu, a pak na bojovnosti, hodně toho uběhám,“ říká o sobě Kopřiva.
A klidně může pomýšlet ještě výš než na zhruba 95. místo, kam by se měl v pondělí zařadit. Až do Wimbledonu neobhajuje příliš bodů a nyní bude na oblíbené oranžové drti mixovat challengery a velké turnaje ATP.
V Davis Cupu ho nechtěli, cepoval ho otec Kvitové. Teď Kopřiva míří mezi elitu
Když se narodíte v Bílovci sedm let po Petře Kvitové a žijete ve stejném městě jako ona, tedy ve Fulneku, a navíc vás tenisově vychovává otec Jiřího Kvity, není divu, že se kolem vás neustále mluví o Wimbledonu a jeho tenisové slávě.
Premiéru na grandslamovém turnaji si 27letý Kopřiva odbyl loni, když se utkal s legendou Novakem Djokovičem. I když zápas prohrál, byl to pro něj nezapomenutelný zážitek.
V roce 2021 se Kopřiva stal senzací sezony podle ATP, když porazil hráče z top 10 Denise Shapovalova na turnaji v Gstaadu. Tento úspěch ho motivuje k dalším výzvám a snaze posouvat se stále výše.
I když se Kopřiva stal pátým hráčem, který chyběl českému daviscupovému týmu, jeho rozhodnutí odjet do Štýrska a vyhrát challenger bylo klíčové pro jeho další úspěchy.
Pod vedením trenéra Jaroslava Pospíšila se Kopřiva vypracoval ve skvělého antukáře a doufá, že se dostane do hlavní fáze French Open a Wimbledonu. Svoji herní sílu vidí zejména v bekhendu a bojovnosti.
V pondělí se může Kopřiva zařadit mezi první stovku žebříčku a doufá, že se posune ještě výše. Jeho cílem je mixovat challengery s velkými turnaji ATP a ukázat svůj talent na mezinárodní scéně.
