Máme tady jeden z vrcholů antukové sezony, prestižní podnik v Madridu, kde se najednou potká ženská i mužská tenisová špička.
Poprvé se už na oranžové drti ukázal i šampion z Miami Jakub Menšík. V Mnichově vypadl hned v prvním kole s domácím Yannickem Hanfmannem.
Pro někoho možná překvapivý výsledek, ale byl to první zápas na tomto povrchu, který dal jemu i trenérovi Tomášovi Josefusovi vstupní data, jak na tom s hrou na antuce Kuba momentálně je.
A jestli ta data někdo dokáže využít, je to právě Tomáš. Moc dobře ho znám. Je o rok starší než já, hrávali jsme proti sobě už v žácích. Vždycky platil za velmi solidního hráče, který měl své údery hodně založené na technice. S Kubou na tom odmala pracují.
Tomáš je takový analytik, který rád sleduje čísla. Nahrává mu to, že Menšův tatínek je ajťák, a k tomu spolupracují s firmou, kterou jim dohodil Novak Djokovič. Ta zpracovává tenisová data a oni se tak můžou dobře připravit na každý zápas zvlášť.
Dvakrát ročně jezdí do Německa do speciálního centra, kde sbírají i data, jak jsou na tom s kondicí. Hodně řešili i vyvážení Kubovy rakety, snaží se najít balanc i ve výpletech. Málokterý trenér jde takhle do hloubky, takže bych se nebál, že by si to před dalším turnajem nerozebrali.
V Madridu mají čas se rozkoukat, Kuba má v prvním kole volný los a čeká na něj někdo z dvojice Španěl Roberto Carballés Baena a Australan Jordan Thompson. Spíš to asi bude španělský tenista, je to solidní hráč, pohybuje se kolem šedesátého místa už x let. Ale i vyhlášený deblista Thompson se v loni singlově zvedl a zažil průlomovou sezonu.
V Menšův prospěch by mohly hovořit podmínky, je tam vyšší nadmořská výška, balóny dobře letí a antuka tu není tak hluboká. Je to spíš takový poprašek, povrch skoro jako na betonu, takže by Kubův servis mohl dobře psát.
Volno v prvním kole mají i Jiří Lehečka a Tomáš Macháč. To určitě oceňují, protože oba se vrací po nemoci a každý den tréninku na antuce se hodí.
Lehy má ošemetný los. Čeká ho buď na divokou kartu hrající mladý talentovaný Španěl Martin Landaluce, bývalá juniorská světová jednička, nebo Brit Cameron Norrie, který se teď sice trápí, ale je to bývalý hráč top 10 a k tomu to s ním Lehy má 1:3 na zápasy.
Machy vyhlíží buď kvalfikanta, nebo Číňana Pu Jün-čchao-kche-tche. Toho upřímně moc neznám, ale u obou kluků je teď podstatné, aby hlavně byli zdraví.
Oba můžou brzy narazit i na Španěla Carlose Alcaraze, který už zase ukazuje, že jak přijde antuka, je těžké mu čelit.
Hrát bude opět i Novak Djokovič, který v Monte Carlu podobně jako kdysi s Jirkou Veselým vyhořel hned v prvním zápase. Nechci říct, že by to v Monaku podcenil, ale Srb má jasný cíl, a tím je další grandslam. Všude jinde asi těžko hledá motivaci.
Nouza s Riklem letí vzhůru
Co určitě stojí za pozornost, to jsou výkony ryze české deblové dvojice Petr Nouza a Partik Rikl. Dva šestadvacetiletí kluci z Prahy, kteří se začali soustředit jen na čtyřhru. Loni vyhráli pět challengerů, teď i ATP turnaj v Marrakéši a minulý týden už si zahráli hlavní soutěž „pětistovky v Barceloně. Oba jsou už kolem 70. místa deblového rankingu.
Rikl byl v 19 letech na konci čtvrté stovky žebříčku, měl solidně našlápnuto i jako singlista, ale byl pak často zraněný. Odehrál turnaj a pak byl třeba čtyři měsíce mimo. Tak se dal na debla.
Má vlohy po tátovi Davidovi, který byl vynikající tenista a hlavně deblista, svého času čtvrtý na světě. Patrik má výborný volej, přehled na síti, je šikovný. Nouza zase skvěle servíruje, hraje dobře odzadu, posílá přes síť takové placky a moc dobře jim to funguje, doplňují se.
Oba mají velký kredit, protože prosadit se jako deblista je v dnešní době hrozně těžké. Abyste se uživili, potřebujete se dostávat na ty největší turnaje včetně grandslamů. To vám s jistotou zaručí umístění někde kolem 50. místa žebříčku. Jinak musíte mít štěstí.
Do hlavní soutěže čtyřhry se často přihlásí singlisté, kteří tím chtějí získat nějaký ten zápas navíc v rámci tréninku. A protože mají žebříček ve dvouhře vyšší, zaberou tím třeba místo někomu z ryzích deblistů, kteří se na to sice specializují, ale nepřetlučou žebříček hvězdy dvouhry.
Je to sice drsné, ale je potřeba si sportovně říct, že když se ocitne špičkový singlista na kurtu s deblisty, vždycky se projeví, že právě on je tím nejlepším hráčem na dvorci. Navíc na něj se spíš přijdou podívat diváci než na profi hráče čtyřhry.
O to těžší to ale pro deblisty je a musejí si cestu prošlapat od piditurnajů. Nejen je hrát, ale hlavně vyhrávat, aby získávali body. Což je i finančně náročné.
Moc dobře to teď vidím u mého svěřence Jana Jermáře. Loni skončil ve 24 letech vysokou školu a rozhodl se, že se dá z větší části na debl.
Začínáte na turnajích z kategorie Futures, kde si všechno platíte, musíte do toho investovat nemalé peníze a pokud nemáte sponzora nebo rodiče, kteří vás podpoří, tak nemáte šanci to dlouhodobě utáhnout.
Honza se naštěstí za rok posunul, už je kolem 300. místa na okruhu a dostává se i na challengery, kde je třeba placený aspoň hotel.
Ale musíte si to odžít od těch nejmenších podniků. Jen pro ilustraci, jaká je to úroveň turnajů:
Minulý týden jsme byli na „patnáctce“ v Turecku. To je akce, na které v kvalifikaci ani nejsou rozhodčí, na místě je jen člověk, kterému nahlásíte konečné skóre a on ho zapíše do systému.
Honza tam v rámci tréninku naskočil i do singlu, bohužel prohrál ve dvou setech 3:6 a 1:6, chlap ale špatně slyšel a napsal mu tam v jednom setu kanára.
Ve výsledku je to samozřejmě jedno, prohra jako prohra, ale i s tím se na této úrovni musíte vyrovnávat a cesta do špičky je vážně náročná.
Mrva provokuje jako Kyrgios
Nicméně díky tomu, že objíždíme i tyhle menší turnaje, mám možnost vidět v akci největší talenty českého tenisu. Třeba Maxima Mrvu.
Veřejnost ho asi zaznamenala pořádně až letos zkraje roku na Davis Cupu, kde si za rozhodnutého stavu odbyl premiéru proti Korejcům a vyhrál.
V 17 letech už je hodně vidět, na začátku dubna si zahrál také semifinále velkého challengeru v Barlettě a teď uhrál i kolo v Turecku, kdy porazil krajana a parťáka z deblu Jana Kumstáta.
Já ho znám odmalička, zatímco Kuba Menšík byl v Prostějově můj soused, Max zase bydlí vedle mých rodičů. Navíc ho teď trénuje Emanuel Řehola, se kterým jsem na kurtech také vyrůstal.
Rok a půl jsem ho neviděl a nutno říct, že zapracoval na servisu a i zrychlil hru. Je menšího vzrůstu, šikovný hráč, má rád show a vypjaté momenty si užívá, nepoloží se z nich.
Na druhou stranu zatím bych brzdil s tím, že vystřelí rychle jako Menšík, který má na svůj věk už velkou zbraň v podobě servisu, o který se může opřít. S Maxovým stylem tenisu to může být běh na delší trať.
Navíc on je v jádru hodný kluk, ale je vidět, že se u něj vystřídalo už několik trenérů, protože je takový svůj. Na kurtu hodně sebevědomý a někdy není snadné ho uřídit. Jeho vzorem je známý rebel Nick Kyrgios, to o něčem svědčí.
Emíno Řehola byl ale podobným typem hráče a právě proto dostal nabídku vést právě jeho. Mohli by si rozumět, navíc teď se prý budou soustředit hlavně na dospělé turnaje.
Čtrnáctiletý zázrak udivuje chytrostí
V Antalyi hrály turnaj i holky, takže jsem zblízka viděl čtrnáctiletou Janu Kovačkovou, která se dostala až do finále a mezi dospělými posbírala 11 výher v řadě. S o dva roky starší ségrou Alenou tam ještě vyhrály čtyřhru.
Viděl jsem asi dva nebo tři zápasy Jany. Jestli mě něco zaujalo, je to je její celodvorcový tenis. Má i výborný bekhend a hlavně mění hru. Hrála šikovně, chytře. Žádné ženské bouchání. Těžké situace zvládala s klidem. Na to, že jí bude 15, předvádí už hodně vyspělé výkony.
Uvidíme, jak jí to půjde dál. Je pořád hodně mladá, takže má omezení v počtu dospělých turnajů, které může za rok odehrát. Je vidět, že byla vedená ke hraní všech typů úderů. Má taky ryze tenisovou rodinu. Znám tatínka, který v minulosti trénoval mé soupeře, když jsem hrával. Jana tak rozhodně ví, o čem tenis je.
Antuková sezona je v plném proudu a tenisoví fanoušci se mohou těšit na prestižní turnaj v Madridu, kde se setkávají špičkoví hráči i hráčky. Jedním z českých reprezentantů, který se letos poprvé představil na antuce, je Jakub Menšík. Jeho výkon v Mnichově sice nebyl ideální, ale trenér Tomáš Josefus má analytický přístup k hře a dokáže využít data k přípravě na každý zápas.
Tomáš Josefus je trenér, který rád sleduje čísla a spolupracuje s firmou, která zpracovává tenisová data. Společně s Kubou se zaměřují na kondici a vyvážení rakety, aby byli co nejlépe připraveni na každý zápas. Díky svému analytickému přístupu a pečlivé přípravě mají dobrou šanci na úspěch.
V Madridu čeká Kubu Menšíka první kolo s vítězem z dvojice Roberto Carballés Baena a Jordan Thompson. Podmínky v Madridu by mu mohly vyhovovat, jelikož antuka není tak hluboká a povrch je podobný betonu. Další čeští hráči, Jiří Lehečka a Tomáš Machač, také mají volno v prvním kole a budou se snažit využít každého tréninkového dne.
Velkou pozornost si zaslouží i česká deblová dvojice Petr Nouza a Patrik Rikl, kteří se specializují na čtyřhru. Jejich úspěchy na challengerových turnajích a ATP turnaji v Marrakéši svědčí o jejich kvalitách a odhodlání.
Dalším talentem českého tenisu je Max Mrva, který se inspiruje stylem hry Nicka Kyrgiose. Jeho trenér Emanuel Řehola má zkušenosti s podobným typem hráče a společně se budou soustředit na dospělé turnaje.
Na scéně se také objevuje čtrnáctiletá Jana Kováčková, která se ukázala svou chytrostí a vyspělostí ve hře. S podporou tenisové rodiny a správným vedením má potenciál stát se další hvězdou českého tenisu.
Český tenis má tedy světlou budoucnost s mladými talentovanými hráči a hráčkami, kteří díky svému talentu, odhodlání a pečlivé přípravě mají šanci uspět na mezinárodní scéně. Sledujme jejich kariéry a držme palce v jejich tenisových úspěších.
