Manažer Bayernu mluví o své zkušenosti s těžkou depresí: Život s touto nemocí není snadný

Manažer Bayernu mluví o své zkušenosti s těžkou depresí: Život s touto nemocí není snadný

Eberl na konferenci Spobis v Hamburku otevřeně popsal svůj boj s vyhořením a psychickou únavou. Kvůli nim před třemi lety opustil funkci sportovního ředitele Borussie Mönchengladbach. 

Eberl přiznal, že se jeho problémy hromadily už roky předtím, než ho dostihly. „Lékař to popsal jako situační depresi. Prostě jsem do toho spadl, pravděpodobně se to budovalo léta, aniž bych si to uvědomoval,“ citoval 51letého manažera list Bild.

Už v roce 2021 si vzal v Gladbachu neobvyklou čtyřtýdenní pauzu, což zpětně vnímá jako první varování. 

V lednu následujícího roku došel definitivně k závěru, že už nemůže dál. „Nebyl jsem schopný vést normální život, natož řídit bundesligový klub se všemi jeho nároky a výzvami. Proto jsem si musel dát pauzu.“ 

Po odchodu z Borussie se Eberl stáhl do ústraní, ale v prosinci 2022 přijal nabídku na post sportovního ředitele klubu RB Lipsko.

To mu však někteří fanoušci z Mönchengladbachu neodpustili a obvinili ho, že si vyhoření vymyslel, aby si usnadnil cestu do jiného klubu. 

„To mě zasáhlo nejvíc. Že mi lidé podsouvali, že jsem jen hrál divadlo. A to je přesně to, co brání mnoha lidem v naší společnosti otevřeně mluvit o svých problémech,“ řekl Eberl. 

Od března loňského roku působí jako sportovní šéf Bayernu Mnichov, tedy v jednom z psychicky nejnáročnějších fotbalových prostředí na světě.

„Je to ta nejtěžší zkouška, jakou si můžu dát, abych zjistil, jestli jsem se poučil. Bayern je o několik úrovní nad Gladbachem i Lipskem,“ přiznal. 

A jak Eberl pozná, že znovu přichází krize? „Mám kolem sebe lidi, kteří mě upozorní, když jdu špatným směrem. Sám to poznám podle toho, že jsem citlivější a věci si beru víc k srdci. Pak je čas na den volna, kdy si uvědomím, že jsem udělal krok špatným směrem.“ 

Jednu zásadní věc si ale do života odnesl: „Když jdu se psem na procházku, nechávám mobil doma. Nemůže mi volat trenér, novinář ani nikdo jiný. Prostě si užívám chvíle s tím, koho mám rád.“

Manažer Bayernu, Max Eberl, nedávno otevřeně hovořil o svém boji s vyhořením a psychickou únavou na konferenci Spobis v Hamburku. Tato těžká situace ho před třemi lety donutila opustit funkci sportovního ředitele Borussie Mönchengladbach.

Eberl přiznal, že jeho problémy se hromadily již několik let před tím, než ho definitivně dostihly. Lékaři mu diagnostikovali situční depresi a on sám uvedl, že do toho spadl a pravděpodobně se to budovalo léta, aniž by si to uvědomoval.

Již v roce 2021 si Eberl vzal neobvyklou čtyřtýdenní pauzu v Gladbachu, což nyní vnímá jako první varování. V lednu následujícího roku došel k závěru, že už nemůže pokračovat. „Nebyl jsem schopen vést normální život, natož řídit bundesligový klub se všemi jeho nároky a výzvami. Proto jsem si musel dát pauzu.“

Po odchodu z Borussie se Eberl stáhl do ústraní, ale v prosinci 2022 přijal nabídku na post sportovního ředitele klubu RB Lipsko. Někteří fanoušci z Mönchengladbachu mu však neodpustili a obvinili ho, že si vyhoření vymyslel, aby si usnadnil cestu do jiného klubu.

Eberla to velmi zasáhlo: „Že mi lidé podsouvají, že jsem jen hrál divadlo. A to je přesně to, co brání mnoha lidem v naší společnosti otevřeně mluvit o svých problémech.“

Od března loňského roku působí Eberl jako sportovní šéf Bayernu Mnichov, což je jedno z psychicky nejnáročnějších fotbalových prostředí na světě. „Je to ta nejtěžší zkouška, jakou si můžu dát, abych zjistil, jestli jsem se poučil. Bayern je o několik úrovní nad Gladbachem i Lipskem,“ přiznal.

Jak Eberl poznává, že znovu přichází krize? „Mám kolem sebe lidi, kteří mě upozorní, když jdu špatným směrem. Sám to poznám podle toho, že jsem citlivější a věci si beru více k srdci. Pak je čas na den volna, kdy si uvědomím, že jsem udělal krok špatným směrem.“

Jednu zásadní věc si ale do života odnesl: „Když jdu se psem na procházku, nechávám mobil doma. Nemůže mi volat trenér, novinář ani nikdo jiný. Prostě si užívám chvíle s tím, koho mám rád.“