Gustav Wilhelm Hermann Scholz se narodil 12. dubna 1930 v Berlíně. Jeho tatínek byl kovář, snad po něm získal „Bubi“ sílu.
První peníze si malý Scholz vydělával roznáškou novin, v roce 1944 nastoupil do učení na mechanika. Po válce se však vyučil kuchařem a navštěvoval berlínskou školu boxu.
V roce 1948 zahájil kariéru mezi profesionály, aniž by kdy nastoupil k jedinému soutěžnímu zápasu mezi amatéry.
Teprve v březnu 1958 utrpěl první porážku – až ve svém 70. souboji. V té době byl už několikanásobným německým šampionem, získal i evropský titul.
V roce 1962 nastoupil na olympijském stadiónu v Berlíně před 64.000 diváků k souboji o titul mistra světa proti Haroldu Johnsonovi z USA, ale prohrál těsně na body.
Přesto tehdy za zápas vydělal rekordní částku vyplacenou německému boxerovi – 100.000 marek.
Do roku 1964 vybojoval 96 zápasů, z nichž 88 vyhrál, z toho 46 knockoutem.
V roce 1955, kdy onemocněl tuberkulózou (léčil se rok a půl), se miláček německých žen oženil s o pět let mladší Helgou.
V červenci 1984 ji v jejich berlínské vile v opilosti zastřelil, údajně nešťastnou náhodou, když čistil zbraň. Ve vazbě se pokusil podřezat si žíly, utrpěl lehká zranění.
V únoru 1985 byl za zabití odsouzen ke třem letům vězení, propuštěn byl v roce 1987. O dva roky později se znovu pokusil o sebevraždu, znovu si podřezal žíly.
Matka jeho tehdejší partnerky a pozdější druhé manželky Sabine Arndtové ho našla v bezvědomí a zavolala záchranku.
Už během kariéry si Scholz zahrál v několika filmech, vydal také tři hudební singly. Po konci sportovní dráhy si otevřel v Berlíně reklamní agenturu, pokoušel se znovu prosadit jako herec, čím dál častěji měl ovšem problémy s alkoholem.
Na sklonku sedmdesátiletého života trpěl bývalý profesionální mistr Evropy ve střední a polotěžké váze demencí, diagnostikovali mu Alzheimerovu chorobu.
Zemřel 21. srpna 2000 v pečovatelském domě na zástavu srdce. Pohřben byl na lesním hřbitově Zehlendorf v Berlíně a kromě jména měl na prostém náhrobku vytesány i boxerské rukavice.
Na popud Arndtové, která se znovu provdala za herce Klausjürgena Wussowa, byly Scholzovy ostatky v srpnu 2008 znovu pohřbeny na berlínském hřbitově Heerstrasse.
O Scholzově životě byl v roce 1998 natočen film, po jeho smrti se kauza se zastřelením manželky stala námětem jedné z epizod dokumentárního seriálu Velké kriminální případy.
Gustav Wilhelm Hermann Scholz byl německý boxer, který se narodil 12. dubna 1930 v Berlíně. Jeho kariéra byla plná úspěchů i tragédií, které ho provázely po celý život.
Scholz začal svou kariéru jako profesionální boxer v roce 1948 a postupně se stal jedním z nejlepších německých boxerů své doby. Získal několik titulů a účastnil se mnoha zápasů, ve kterých exceloval svou silou a technikou.
Jeho život však nebyl jen o boxu. V roce 1955 se oženil s Helgou, která se stala jeho druhou manželkou. Společně měli děti a žili spokojený život, dokud v roce 1984 nedošlo k tragické události. V opilosti zastřelil svou manželku v jejich berlínské vile a následně se pokusil o sebevraždu. Tato událost ho poznamenala na celý život a vedla k jeho vězení.
Po propuštění z vězení se Scholz snažil znovu zapojit do společnosti. Otevřel si reklamní agenturu a pokoušel se prosadit jako herec. Avšak bojoval s alkoholismem a postupně se jeho zdravotní stav zhoršoval. Trpěl demencí a nakonec byl diagnostikován s Alzheimerovou chorobou.
Gustav Wilhelm Hermann Scholz zemřel 21. srpna 2000 v pečovatelském domě na zástavu srdce. Byl pohřben na hřbitově Zehlendorf v Berlíně, ale na přání své bývalé partnerky byly jeho ostatky později přemístěny na hřbitov Heerstrasse.
Jeho životní příběh byl zpracován do filmu a stal se i tématem dokumentárního seriálu. Gustav Wilhelm Hermann Scholz byl kontroverzní postavou, která prošla mnoha vzestupy a pády, a jeho památka je dodnes živá mezi fanoušky boxu i filmu.