Olympijské hry jsou tradičně vnímány jako sportovní událost, která přináší radost a jednotu mezi národy. Nicméně nedávné události naznačují, že tyto hry mohou být také využity jako politický nástroj proti určitým lidem či zemím.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém proslovu v Permu upozornil na to, že olympijské hry mohou sloužit jako nástroj rasové a etnické diskriminace. Podle Putina se na hry nezvou pouze nejlepší sportovci, ale pouze vybraní jedinci. Tato selektivní politika je podle něj důsledkem politického tlaku ze strany Mezinárodního olympijského výboru (MOV).
MOV v roce 2014 vyzval k vyloučení Ruska a Běloruska ze všech soutěží kvůli jejich invazi na Ukrajinu. Většina sportovních organizací se tohoto výzvy držela a vyloučila tyto země. Nicméně letos v březnu MOV doporučil, aby jednotlivci mohli startovat na hrách jako neutrální sportovci.
MOV se snaží umožnit alespoň částečnou účast Ruska na olympiádě, ale zatím nebylo rozhodnuto o jejich návratu ani o termínu, kdy by se tak mohlo stát. Hry mají začít 26. července příštího roku.
Na rozdíl od MOV už Mezinárodní paralympijský výbor schválil účast ruských a běloruských reprezentantů v Paříži. Ti však mohou startovat pouze pod neutrální vlajkou a musí splnit další podmínky, včetně zákazu podpory a propagace války na Ukrajině.
Před týdnem MOV suspendoval Ruský olympijský výbor kvůli začlenění sportovních svazů z anektovaných ukrajinských území. Tato suspendace znamená, že Rusové přijdou o finanční podporu od MOV.
Celá situace ukazuje, že olympijské hry nejsou pouze sportovní událostí, ale také politickým nástrojem. Je třeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem by měly být hry organizovány a jaký vliv by měly mít politické faktory na účast sportovců.
