Michal Horáček je známý jako člověk mnoha talentů. Je spisovatelem, esejistou, novinářem, textařem, básníkem, producentem a spoluzakladatelem sázkové kanceláře Fortuna. Je také kmotrem poslední knihy Bez frází s příběhem Lucie Šafářové.
Horáček se vidí jako člověk, který se věnuje tomu, čemu právě v danou chvíli věří. V posledních pěti letech se například věnoval studiu dějin umění na Karlově univerzitě, kde získal titul Ph.D. z oboru kulturní antropologie.
Má také svou životní filozofii, podle které je život krásný tím, že je složitý. Každý by měl žít složitě, protože to odhaluje naše vlastní limity a nutí nás rozšiřovat své schopnosti.
Horáček za svůj život prošel mnoha kritickými situacemi, ale vždy se s nimi vyrovnal a považuje je za osudové. Podle něj jsou tyto situace požehnáním, i když si člověk v první chvíli zoufá. Později si uvědomí, že díky nim se připravil na další výzvy.
Velkou láskou Michala Horáčka jsou koně a dostihy. Tuto vášeň objevil náhodou, když ho někdo vzal do Chuchlí. Od té doby se začal zajímat o dostihy a jejich historii. Postupně se stal odborníkem na rodokmeny slavných koní a napsal úspěšnou knihu Království za koně.
Po sametové revoluci se Horáček podílel na založení sázkové kanceláře Fortuna. Díky svým znalostem sázkového byznysu a konkurenční výhodě se mu podařilo stát se úspěšným podnikatelem.
Horáček také mluví o problému, který mají lidé mimo velká města s prosazením se. Podle něj je obtížné uplatnit se, pokud člověk pochází z menšího města nebo venkova. Češi také podle něj nemají tolik ambicí jako lidé v jiných zemích. To přisuzuje geografické poloze Česka, která je ve srovnání s jinými zeměmi menší.
Michal Horáček je známý především jako textař. Přiznává však, že ne vždy je spokojený s výsledkem své spolupráce. Například s albem Richarda Müllera „… a hosté“ nebyl úplně spokojen, i když se stalo velkým hitem. Pro něj je důležité, aby jeho texty dobře zachycovaly to, co prožíváme, a aby byly umělecky silné.
