Dravecký se narodil v prosinci 2007 v americkém Manchesteru, když tam jeho otec Vladimír působil v AHL. Později se slovenská rodina přesunula do Třince, kde Dravecký senior získal pět titulů. Nyní kroutí u Ocelářů jedenáctou sezonu v řadě, stal se klubovou legendou.
Jeho syn žil tedy od sedmi let v Česku a mohl si vybrat, kterou zemi bude reprezentovat. Dravecký starší si za Slováky zahrál na čtyřech světových šampionátech, jednou i jako kapitán. Junior však zvolil Česko.
„Česko mě hokejově vychovalo, tady se cítím doma. Na Slovensku ani v současnosti necítím o své služby takový zájem, což samozřejmě plně respektuji,“ vysvětlil Dravecký mladší svou volbu v letním prohlášení.
Dnes už se k tomuto tématu vracet nechce. Ke Slovákům žádnou zášť necítí, ale od této sezony píše novou kapitolu. Za českou osmnáctku odehrál už 18 zápasů, dal tři góly, na sedm přihrál.
Vyhlíží dubnové MS v Americe coby svůj první velký turnaj.
„Tým mě skvěle přijal, za což děkuju. Cítím se v něm skvěle, rychle jsem si zvykl. Pro to, abych na MS odjel, udělám všechno. Reprezentovat je čest, v každém zápase,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dravecký zahájil svou českou éru stříbrem na srpnovém Hlinka Gretzky Cupu, na nedávném Turnaji pěti ve švédském Ängelholmu nastupoval v prvním obranném páru a s pěti asistencemi byl nejproduktivnějším českým hráčem na turnaji.
„Hlinka Gretzky Cup nám ukázal, že můžeme konkurovat nejlepším. Pokud budeme hrát jako tehdy, pokaždé máme šanci na výhru. I teď naposled to byl skvělý turnaj. Těsné výsledky a soupeři nás prověřili. Věřím, že se správně nachystáme na MS,“ hlásí.
Češi ve Švédsku porazili jen Švýcary, s Finy, Američany i Švédy padli, ale vždy rozdílem jednoho nebo dvou gólů. Na mistrovství světa budou chtít svěřenci Davida Čermáka ukončit jedenáctileté čekání na medaili.
Dravecký se stal v přípravných zápasech během sezony rychle jedním z tahounů mužstva s Adamem Benákem, Adamem Novotný, Tomášem Poletínem nebo Vítem Záhejským.
„Toho prostoru na ledě si velmi vážím a snažím se týmu pomoct svou hrou a také body, tak abychom byli úspěšní,“ dodává obránce, z jehož „přestupu“ do českého dresu měl v létě velkou radost Jakub Voráček.
„Tenhle hráč je neuvěřitelný. Bek číslo jedna za pět let u nás v národním týmu,“ vyťukala tehdy česká legenda na sociální síti X. Dravecký ta slova zaregistroval a pochopitelně měl radost.
„To víte, že ano. To, co napsal, mě potěšilo, zároveň motivovalo do další tvrdé práce. Vím, že je to začátek mojí cesty, a chci se zlepšovat každý den,“ hlásí Dravecký junior.
Podle dalšího bývalého útočníka Radka Dudy, který v současnosti působí jako skills coach a v mládežnickém hokeji si udržuje výborný přehled, má Česko v Draveckém nový poklad.
„Je to moderní ofenzivní bek, který umí tvořit hru. Umí přejít hráče jeden na jednoho, má dobrou hru na modré čáře. Jsou tam detaily, na kterých musí pracovat, ale je to hrozně zajímavý kluk. Pro nás jedině dobře, že chce reprezentovat Česko,“ komentuje Duda.
„Obecně českému hokeji takoví obránci chybí. Svým způsobem je to na ledě takový záložník, u kterého je třeba rozvíjet to, v čem je dobrý, ne mu to zakazovat. Vyhovět mu a dát mu do páru partnera, který mu zase více udělá tu obranu,“ zamýšlí se Duda.
Však byl také Dravecký junior po vzoru svého otce nejdříve útočníkem.
„Hrál jsem v útoku do šesté nebo sedmé třídy, ale jednoho dne jsem se rozhodl zkusit obranu, a už to tak zůstalo. Táta umí zahrát perfektně všude, kam ho dají, tak by to mělo být,“ usmívá se.
Naráží na to, že jeho otec Třinci ve zlatých jízdách v nouzi už několikrát vypomohl i na pozici obránce. V extralize platí za zkušeného univerzála.
Dravecký mladší je papírově také třineckým hráčem, i když minulý ročník strávil na Slovensku, kde se mimochodem ve věku 15 let, 10 měsíců a 12 dní stal druhým nejmladším střelcem v historii tamní extraligy, a momentálně roste v juniorce švédského klubu Rögle.
Ten sídlí právě v Ängelholmu, kde hrála před pár dny česká osmnáctka, a Dravecký v jeho barvách dostal už tři příležitosti v dospělé švédské lize.
„Vybrali jsme Švédsko, protože myslím, že jsem typově podobný hráčům, kteří zde hrají. Je to hokejová země, trenéři s námi pracují na každodenní bázi a věřím, že se tady zlepším ve všech činnostech. Mám tady vše, co potřebuju,“ líčí spokojeně.
„Lidé jsou tady milí, nápomocní, pozitivní. Tři zápasy v A-týmu jsem si užil, byl to neskutečný zážitek. O to více, že mě mohly přijet podpořit i maminka se ségrou,“ doplňuje Dravecký.
Vzhledem k datu narození v prosinci 2007 bude klubům NHL dostupný až na draftu v roce 2026. Některé současné predikce v něm vidí prospekt pro druhé kolo.
„Na některé kluky bude mít rok developmentu k dobru, to je výhoda. Moc mu fandím, zároveň takových hráčů se teď vylouplo dost. To máte třeba Svozila, Jiříčka, Galvase, Cibulku, Špačka,“ jmenuje Duda další nadějné české beky.
„Je to o tom, kdo to v nich uvidí, jestli to v nich rozkvete, jestli budou mít štěstí na organizaci. V Třinci hrál taky Radim Mrtka, který bude na draftu letos možná do desátého místa. Jen mě mrzí, že musel odejít do zámoří, Dravecký do Švédska, a že ty kluky nehrajeme u nás,“ pokračuje.
Otec a syn Dravečtí si spolu zahráli před dvěma lety v exhibici, při které se v Třinci loučily ocelářské ikony Jiří Polanský, Martin Adamský, Peter Hamerlík a Lukáš Krajíček. V soutěžním zápase zatím ne.
„Jsem hrdý na to, že jsem odchovancem Třince. Je to skvělá organizace, ale momentálně jsem si vybral švédskou cestu. Uvidíme, co teď přinese nejbližší budoucnost, kontrakt v Třinci pořád mám, ale i ta exhibice s tátou byla hezký zážitek,“ uzavírá Dravecký junior.
Budoucí český „první bek“ roste ve Švédsku. Chvála od Voráčka motivuje, říká Dravecký
Obránce Dravecký se narodil v prosinci 2007 v americkém Manchesteru, kde jeho otec Vladimír působil v AHL. Později se slovenská rodina přestěhovala do Třince, kde Dravecký senior získal pět titulů. Nyní kroutí u Ocelářů jedenáctou sezonu v řadě a stal se klubovou legendou.
Jeho syn žil od sedmi let v Česku a mohl si vybrat, kterou zemi bude reprezentovat. Dravecký starší si za Slováky zahrál na čtyřech světových šampionátech, jednou i jako kapitán. Junior však zvolil Česko.
„Česko mě hokejově vychovalo, tady se cítím doma. Na Slovensku ani v současnosti necítím o své služby takový zájem, což samozřejmě plně respektuji,“ vysvětlil Dravecký mladší svou volbu v letním prohlášení.
Dnes už se k tomuto tématu vracet nechce. Ke Slovákům žádnou zášť necítí, ale od této sezony píše novou kapitolu. Za českou osmnáctku odehrál už 18 zápasů, dal tři góly, na sedm přihrál.
Vyhlíží dubnové MS v Americe coby svůj první velký turnaj.
„Tým mě skvěle přijal, za což děkuju. Cítím se v něm skvěle, rychle jsem si zvykl. Pro to, abych na MS odjel, udělám všechno. Reprezentovat je čest, v každém zápase,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dravecký zahájil svou českou éru stříbrnem na srpnovém Hlinka Gretzky Cupu, na nedávném Turnaji pěti ve švédském Ängelholmu nastupoval v prvním obranném páru a s pěti asistencemi byl nejproduktivnějším českým hráčem na turnaji.
„Hlinka Gretzky Cup nám ukázal, že můžeme konkurovat nejlepším. Pokud budeme hrát jako tehdy, pokaždé máme šanci na výhru. I teď naposled to byl skvělý turnaj. Těsné výsledky a soupeři nás prověřili. Věřím, že se správně nachystáme na MS,“ hlásí.
Češi ve Švédsku porazili jen Švýcary, s Finy, Američany i Švédy padli, ale vždy rozdílem jednoho nebo dvou gólů. Na mistrovství světa budou chtít svěřenci Davida Čermáka ukončit jedenáctileté čekání na medaili.
Dravecký se stal v přípravných zápasech během sezony rychle jedním z tahounů mužstva s Adamem Benákem, Adamem Novotným, Tomášem Poletínem nebo Vítem Záhejským.
„Toho prostoru na ledě si velmi vážím a snažím se týmu pomoci svou hrou a také body, abychom byli úspěšní,“ dodává obránce, z jehož
