Jak se zrodila vaše spolupráce s Českou televizí?
Potkali jsme se s Robertem Zárubou na para hokeji v Ostravě, prohodili jsme pár slov, jestli bych neměl zájem. Vzal jsem to, i když ještě hraju druhou ligu, do toho turnaje s dětmi. Ale snažím se, aby teď pro mě komentování bylo prioritní.
Spolukomentoval jste několik zápasů první ligy, zkusil jste i extraligu a diváci vás mohli vidět také v debatě expertů v rámci pořadu Buly. Jaký z toho máte zatím pocit?
Baví mě to, začínám vnímat hokej jinak. Věřím, že se najdou lidi, kterým se to bude líbit, naopak vždy budou i takoví, kteří vás nebudou mít rádi. Snažím se divákům přiblížit hokej, jak ho vidím já. Někdo si mě rád poslechne, jiný bude třeba nadávat. S tím počítám. (úsměv)
Býváte při komentování nervózní?
Musím říct, že ne. Samozřejmě se pak ptám na zpětnou vazbu, co bych měl zlepšit nebo změnit. Třeba mluvit více nahlas, mít energický projev. Někdy to vyplyne ze hry, ale jindy sedíte a uvažujete, co můžete říct a co by se už nehodilo. Nicméně snažím se to dělat nějakou svou formou. Strašně dlouho jsem to hrál a chtěl bych své postřehy na diváka přenést.
Jak si zvykáte na souhru s komentátorem při přímém přenosu?
Baví mě to. Hlavně musím říct, že komentátor je úplně jiná disciplína oproti nám, kteří přidáváme ty sportovní postřehy. Znalosti, které mají kluci komentátoři, to je něco neuvěřitelného. To jsou samé zápisky, poznámky v počítači. Je zajímavé celou tu práci vidět.
Co vám na vaší roli připadá nejtěžší?
Mluvit o něčem, když se na ledě nic moc neděje, a podat to divákovi, jako by to bylo něco úžasného. Vím, že se musím snažit, aby to nebyl jen strojový popis hry. Diváka je potřeba něčím zaujmout. Není to matematika, ale sport. Máte tam góly, sporné výroky rozhodčích, fanoušky. Po většinu času je na co reagovat.
Dáváte si pozor i na to, abyste coby rodák z Ostravska neměl při komentáři příliš „kratky zobak“? Nebo to berete tak, že každý má svůj styl?
Hokej je často strašně rychlá hra, takže tohle může být výhoda. (smích) Ale já vlastně ani nevím, jestli mluvím krátce. Navíc zatím komentuju spíše na Moravě, takže možná je to pro diváky přijatelné.
Třeba u Petra Hubáčka je brněnský přízvuk také znát.
Jasně. Petr mě ale svou prací inspiruje. Jak hokej komentuje, jak věci vysvětluje… Je to jeden z těch, od kterých se chci učit.
Jak těžké ale bude prosadit se mezi stálou sestavu expertů, kam už dlouhá léta patří Milan Antoš, David Pospíšil nebo Martin Hosták?
Řeknu to takhle: Slunce vysoko, Praha daleko. (úsměv) Já jsem tady v Ostravě. Milan je v Praze, bývá nejčastěji přímo v hlavním studiu. Je to taky o časovém vytížení, ale uvidíme. Teprve s tím začínám, je to moje první sezona. Beru to jako velkou šanci, kterou chci vyzkoušet a využít. Myslím, že moje výhoda je v tom, že jsem extraligu hrál ještě vloni. Hráče, týmy a jejich systémy dobře znám, teď to jen předat.
Počítám, že i v play off svým komentářem přispějete. Je to tak?
Zatím vím, že budu na třetím zápase série předkola mezi Hradcem a Vítkovicemi, když se bude hrát v Ostravě. Půjde i o to, jak to skloubím s dalšími povinnostmi, a samozřejmě nasazení určuje Robert Záruba.
Co říkáte na dvojice předkola, které dnes odstartuje?
Nejzajímavější se mi zdá právě série Hradce s Vítkovicemi. Ty týmy proti sobě hrály vloni v semifinále. Všichni víme, co se potom stalo. Litvínov by měl být proti Plzni jednoznačným favoritem, v základní části měl o 25 bodů více, jen těsně mu uniklo přímé čtvrtfinále. Ale v play off nikdy nevíte, je těžké odhadovat, jak série dopadnou.
Poradí si Vítkovice bez odstaveného útočníka Dominika Lakatoše? A vyhrotí sérii případ dopingu Hradce z loňského semifinále?
U Dominika je otázka, co za tím doopravdy je. Ale asi nemá cenu to před startem play off řešit a vytahovat. Beru to tak, jako by byl zraněný. Prostě v týmu není, i když hráč jeho kvalit rozhodně bude chybět. Nicméně Vítkovice nabraly v poslední době výbornou formu, skvěle chytá Lukáš Klimeš. I proto je v sérii s Hradcem vidím lehce výše. A jestli to bude vyhrocené? Záleží dost na rozhodčích. Já čekám, že hra bude mít spád a fanoušky to strhne.
Kdo je pro vás největším favoritem na titul?
Nejvíce se skloňují Pardubice, mně se ovšem celou sezonu líbí Sparta. Očekávám, že v play off se ještě více prosadí v přesilovkách, že to bude její velká síla. Opět musíme brát v potaz Třinec, který má kvalitu a velké zkušenosti. A mohl by tam promluvit třeba i Litvínov, zpočátku sezony hrál fantasticky.
Sám jste zmiňoval, že kariéru hráče pořád držíte alespoň ve druhé lize. Nastoupíte za Nový Jičín ještě v této sezoně?
Teď jsem nějakou dobu nehrál kvůli zranění, ale dal jsem se dohromady. V tomto týdnu nás čekají ještě dva zápasy, potom play off. Mezitím jsem i druhou ligu sledoval přes počítač. Vidím teď hokeje tolik, že je to někdy možná i více, než bych chtěl.
Před pár lety jste zkoušel i pískat. Z toho sešlo?
Bavili jsme se o tom, že můžu přijít, až s hraním skončím úplně. Práce rozhodčího je časově dost náročná a uvidím, co bude v příští sezoně. Rozhodně to není tak, že by mě něco odradilo, ale je dobré vidět to a jít postupně. Přesvědčuju se o tom, že i když jako profesionální hráč skončíte, není jednoduché najít volný čas. (úsměv)
Spolupráce s českou televizí: rozhovor s hokejistou
Jak se zrodila vaše spolupráce s českou televizí?
Potkal jsem se s Robertem Zárubou na para hokeji v Ostravě, prohodili jsme pár slov, jestli bych neměl zájem. Vzal jsem to, i když ještě hraju druhou ligu, do toho turnaje s dětmi. Ale snažím se, aby teď pro mě komentování bylo prioritní.
Spolukomentoval jste několik zápasů první ligy, zkusil jste i extraligu a diváci vás mohli vidět také v debatě expertů v rámci pořadu Buly. Jaký z toho máte zatím pocit?
Baví mě to, začínám vnímat hokej jinak. Věřím, že se najdou lidi, kterým se to bude líbit, naopak vždy budou i takoví, kteří vás nebudou mít rádi. Snažím se divákům přiblížit hokej, jak ho vidím já. Někdo si mě rád poslechne, jiný bude třeba nadávat. S tím počítám.
Býváte při komentování nervózní?
Musím říct, že ne. Samozřejmě se pak ptám na zpětnou vazbu, co bych měl zlepšit nebo změnit. Třeba mluvit víc nahlas, mít energický projev. Někdy to vyplyne ze hry, ale jindy sedíte a uvažujete, co můžete říct a co by se už nehodilo. Nicméně snažím se to dělat nějakou svou formou. Strašně dlouho jsem to hrál a chtěl bych své postřehy na diváka přenést.
Jak si zvykáte na souhru s komentátorem při přímém přenosu?
Baví mě to. Hlavně musím říct, že komentátor je úplně jiná disciplína oproti nám, kteří přidáváme ty sportovní postřehy. Znalosti, které mají kluci komentátoři, to je něco neuvěřitelného. To jsou samé zápisky, poznámky v počítači. Je zajímavé celou tu práci vidět.
Co vám na vaší roli připadá nejtěžší?
Mluvit o něčem, když se na ledě nic moc neděje, a podat to divákovi, jako by to bylo něco úžasného. Vím, že se musím snažit, aby to nebyl jen strojový popis hry. Diváka je potřeba něčím zaujmout. Není to matematika, ale sport. Máte tam góly, sporné výroky rozhodčích, fanoušky. Po vteřinu času je na co reagovat.
Dáváte si pozor i na to, abyste coby rodák z Ostravska neměl při komentáři příliš „kratky zobak“? Nebo to berete tak, že každý má svůj styl?
Hokej je často strašně rychlá hra, takže tohle může být výhoda. Ale
