Zářila štěstím a vrhla se do náruče své české spoluhráčky. Po triumfu pak o Siniakové básnila. Byla plná vděčnosti, že se mohla dát dohromady s jednou z nejlepších deblistek poslední dekády.
Stalo se tak na popud Češky. Když si její aktuální spoluhráčka, Australanka Storm Hunterová, v dubnu přetrhla Achillovu šlachu, napsala Townsendové přes zprávy na Instagramu.
Americká tenistka byla zájmem polichocena. „Bylo hrozné, co se stalo Storm, na druhou stranu jsem věděla, jak úžasná je Katy hráčka. Věděla jsem, že to musím udělat. A teď jsme tady,“ vyprávěla nadšeně po životním úspěchu.
Dělala si legraci, že jde o první úspěšný vztah v historii, který vznikl přes zprávy na sociální síti.
Spolupráci nejprve musely odložit, Townsendová kvůli zranění nemohla hrát Roland Garros, a tak Siniaková, jako by nic, v Paříži slavila s jinou Američankou, Coco Gauffovou.
Teď už se dočkala i osmadvacetiletá Townsendová. Ve finále deblu na grandslamu uspěla na třetí pokus.
Během kariéry to neměla lehké, nikdy se ale nevzdala.
Před dvanácti lety byla nejlepší juniorkou světa, přesto se netěšila přízni Americké tenisové asociace (USTA). Ta ji tehdy požádala, aby se neúčastnila juniorského grandslamu, a tenistce odmítla zaplatit výdaje nutné k účasti. Navíc zamítla její žádost o divokou kartu na dospělé US Open.
Patrick McEnroe, tehdejší šéf oddělení hráčského vývoje USTA, to vysvětloval takto: „Naší hlavní starostí je její dlouhodobé zdraví a dlouhodobý rozvoj jako hráčky. Aby jednou, až přijde čas, mohla hrát na stadionu Arthura Ashe a soutěžit o hlavní tituly.“
Townsendovou rozhodnutí šokovalo, zvlášť když byla v tu chvíli první hráčkou juniorského světového žebříčku. Dlouho nezahojenou křivdu přiblížila před třemi lety ve svém sloupku pro The Players’ Tribune.
„Zařízli mě kvůli tomu, že jsem nepasovala do škatulky, jak má tenistka vypadat. Potrestali mě. Vzali mi něco, co jsem si vydřela a zasloužila. Byla jsem tlustá, byla jsem černá, tak mi vzali můj sen. Nebo se o to alespoň pokusili,“ svěřila se rodačka z Chicaga.
Juniorku US Open si nakonec zahrála, náklady uhradila její matka. Asociace pak otočila, zpětně Townsendové zaplatila, McEnroe se omluvil a zapřísahal se, že váha nehrála v rozhodnutí žádnou roli.
Důvěra už ale byla narušena, tenistka ukončila veškerou spolupráci s trenérským týmem USTA a začala za svůj sen bojovat na vlastní pěst.
Velkým úspěchům z juniorek se nikdy nepřiblížila, vyhrála jeden turnaj WTA a na žebříčku byla nejvýše na 61. místě v roce 2018.
Mimochodem, s kritikou své postavy se musela vyrovnávat i dál. Četné útoky na sociálních sítích ale nikdy příliš nevnímala.
„Ne, protože jsem sama nejlépe věděla, že jsem tlustá. Tím pádem nic takového nemohlo ranit mé city. Naopak jsem se vždy snažila na sobě tvrdě pracovat,“ vysvětlila.
Po narození syna se vrátila a dosáhla významných úspěchů v deblu. Teď už je i grandslamovou šampionkou.
Tenistka Taylor Townsendová nedávno zažila obrovský úspěch, když vyhrála grandslamový titul ve čtyřhře na French Open. Její radost byla nakažlivá a celý svět se dozvěděl o tomto neuvěřitelném triumfu. Co však mnoho lidí neví, je příběh za touto úspěšnou tenistkou.
Před dvanácti lety byla Taylor Townsendová nejlepší juniorkou světa, ale Americká tenisová asociace (USTA) jí nedůvěřovala. Odmítli ji finančně podpořit a dokonce jí neposkytli divokou kartu na US Open. Důvodem bylo, že neodpovídala jejich představám o tom, jak by měla vypadat tenistka. Townsendová se cítila diskriminována kvůli své postavě a barvě pleti.
Po tomto zklamání se rozhodla bojovat za svůj sen na vlastní pěst. Opustila trenérský tým USTA a začala tvrdě pracovat na svém rozvoji. I přes těžkosti a kritiku se nikdy nevzdala. Postupně dosáhla úspěchů v profesionálním tenise a nedávno se stala grandslamovou šampionkou ve čtyřhře.
Taylor Townsendová je příkladem odhodlanosti a síly vůle. Její příběh nás učí, že i přes překážky a diskriminaci je možné dosáhnout svých snů. Její triumf na French Open je nejenom sportovním úspěchem, ale také inspirací pro všechny, kteří se snaží prosadit ve světě plném výzev a nespravedlností.