Podobnou zkušenost má drtivá většina tenistek i tenistů. Po nepovedeném zápase otevřou telefon a ze sociálních sítí se na ně vyvalí koncentrovaný hnus v podobě nadávek a výhrůžek, včetně přání smrti.
Někteří už to neřeší, ani nekomentují, zprávy raději ani neotvírají.
Vondroušová a Nosková ale patři mezi ty, kdo vzkazy čas od času zveřejní a ukážou světu konkrétní jména lidí, kteří se k podobným útokům uchylují.
„Je to určitý typ obrany,“ vysvětlil před lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz sportovní psycholog Michal Šafář.
„Dotyčný ukáže, že se nebojí, vytáhne problém na světlo, a ten se tak stane zřetelnějším a méně hrozivým. Navíc vyvolá vlnu solidarity a podpory, dotčený sportovec získá odezvu, že za ním kolegové, fanoušci a veřejnost stojí,“ dodal odborník, který aktuálně spolupracuje s další českou tenistkou Karolínou Muchovou.
„Tito lidé, podobně jako mnoho jiných hrdinných diskutérů sociálních sítí, jsou jen přehlídkou lidské ubohosti, frustrace a rejstříku lidských komplexů,“ kritizoval.
„Tohle mi chybělo,“ napsala pětadvacetiletá Vondroušová, jež se minulý týden vrátila na kurty po zranění a ve čtvrtek sdílela doručené zprávy po porážce od Belindy Bencicové.
„Zemři, nebo tě zabiju,“ zněla jedna z nich. Další z anonymů přál české hráčce, aby odešla za svým dědečkem, který loni podlehl těžké nemoci.
„Z toho bych mohla udělat tradici,“ psala o den později do stories na Instagramu Nosková, která v Abú Zabí prohrála semifinále s Američankou Ashlyn Kruegerovou.
Dvacetiletá česká tenistka zveřejnila děsivé vzkazy, které byly přehlídkou toho nejhoršího, co může člověk člověku napsat.
Noskové přáli smrt, rakovinu, znásilnění, nadávali jí do tlustých, hloupých holek nebo prostitutek. „Snad tě Arabové prodají do otroctví, nic lepšího si nezasloužíš,“ zněl jeden ze vzkazů.
Většinou byly v angličtině a od anonymních uživatelů, jeden ale napsal přímo Noskové do zpráv slovenský uživatel Martin Vavák. Českou tenistku v něm označil za „tlusté české poleno“ a také za „opici“.
Redakce Aktuálně.cz muže přes Instagram konfrontovala a nabídla mu možnost se vyjádřit, případně omluvit. Dotyčný ale prozatím nereagoval.
Nosková shodou okolností sdílela útoky také přesně před rokem po vyřazení v Abú Zabí, v prosinci 2023 o nedílné součásti jejího sportovního života hovořila na tiskové konferenci před vyhlášením ankety Zlatý kanár v Přerově.
„Vůbec se to do mě nijak nezakouslo,“ smála se po dotazu, zda jí podobné vzkazy znepříjemňují život.
„Já si z toho naopak dělám srandu, že takoví lidé vůbec jsou a stojí jim za to mi něco takového psát. Popravdě? Mně takové zprávy chodí každý den. Když hraju, nebo nehraju, když vyhraju, nebo prohraju. My, tenisté, jsme si na to tak nějak zvykli a řekla bych, že hodně z nás si to vůbec nebere,“ vysvětlila.
Česká tenistka Barbora Krejčíková nedávno sdílela na sociálních sítích děsivé vzkazy, které obdržela po porážce od Belindy Bencicové. Tyto zprávy obsahovaly hrůzné nadávky, výhrůžky smrtí a dokonce i rasistické a sexistické komentáře. Mezi nimi byly i zprávy od slovenského uživatele Martina Vaváka, který Krejčíkovou označil za „tlusté české poleno“ a dokonce za „opici“.
Takovéto nenávistné zprávy jsou bohužel běžnou součástí života mnoha tenistů a tenistek. Po neúspěšném zápase se otevřou svému telefonu a musí čelit nadávkám a výhrůžkám od anonymních uživatelů. Někteří sportovci se rozhodnou tyto zprávy ignorovat, ale jiní se rozhodnou je zveřejnit a ukázat tak světu, jakým nenávistným projevům jsou vystaveni.
Psycholog Michal Šafář vysvětluje, že zveřejněním těchto zpráv se sportovec snaží ukázat, že se nebojí a že problém přináší na veřejnost. Tímto způsobem také získá podporu a solidaritu od kolegů, fanoušků a veřejnosti. Nicméně, nenávistné komentáře jsou pouze projevem frustrace a ubohosti lidí, kteří se uchylují k takovým projevům.
Barbora Krejčíková se rozhodla tyto nenávistné zprávy zveřejnit a ukázat tak, jakým hnusným projevům je vystavena. Je důležité si uvědomit, že nenávistné komentáře na sociálních sítích mají vážné důsledky a mohou negativně ovlivnit psychické zdraví sportovců. Je třeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem komunikujeme na internetu a respektovat druhé i v online prostředí.
