Smrtelná nehoda způsobená zmateným předjížděním si vyžádala život dravého Kanaďana.

Smrtelná nehoda způsobená zmateným předjížděním si vyžádala život dravého Kanaďana.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. V sobotu 8. května 1982 zasáhla motoristický svět zpráva o tragické smrti jednoho z nejtalentovanějších a nejcharismatičtějších jezdců historie formule 1 – Gillese Villeneuvea.

Během kvalifikace na Velkou cenu Belgie skončil na okruhu v Zolderu život jezdec, který byl milován pro svůj nekompromisní styl a odhodlání jít vždy na hranici možností.

Rivalita ve Scuderii

Kanadský pilot Ferrari vstupoval do kvalifikace s jasným cílem – překonat svého týmového kolegu Didiera Pironiho. Rivalita mezi oběma jezdci se vyostřila jen několik týdnů předtím během Velké ceny San Marina.

Pironi tehdy ignoroval týmové pokyny a připravil Villeneuvea o vítězství. Ten se cítil zrazen a rozhodnutím svého kolegy hluboce zklamán. V Zolderu byl odhodlaný získat zpět svou pozici a potvrdit své místo jedničky Scuderie.

V posledních minutách kvalifikace se Villeneuve rozhodl zajet další rychlé kolo. Jak bylo pro něj typické, nesundal nohu z plynu, ani když se přiblížil ke svému soupeři Jochenu Massovi.

Němec jedoucí v pomalejším voze March se snažil Villeneuvea pustit před sebe. Oba jezdci se však nešťastnou náhodou vydali stejným směrem. Mass uhnul vlevo. Jenže přesně tudy se Kanaďan rozhodl předjíždět. V rychlosti více než 225 km/h došlo k osudovému kontaktu.

Ferrari narazilo do zadní části Massova vozu a vzlétlo do vzduchu. Monopost se několikrát přetočil a následně dopadl do ochranné bariéry. Villeneuve byl z kokpitu vymrštěn i s částí sedačky a přistál na ochranném plotě.

Záchranáři na místo dorazili okamžitě a převezli ho vrtulníkem do nemocnice v Lovani. Jenže utrpěná zranění byla fatální, Villeneuve zemřel krátce po 21. hodině.

Bylo mu 32 let a ve formuli 1 za sebou měl pouze 67 odjetých Velkých cen. Titulu mistra světa se dočkal až o 15 let později jeho syn Jacques.

Němec raději odešel z F1

„Cítil jsem se tak provinile,“ přiznal později Mass, když vzpomínal na tragické sobotní odpoledne v Zolderu.

Němec ještě před závěrem sezony 1982 ukončil svoji kariéru ve formuli 1 a naplno se věnoval vytrvalostním závodům. V roce 1989 vyhrál v Sauberu čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans.

Tragédie ze Zolderu otřásla nejen Ferrari, ale celým světem formule 1. Villeneuve byl symbolem neohroženosti a vášně. Jeho smrt upozornila na velké nedostatky v bezpečnosti závodních vozů i okruhů.

Následně byla přijata přísnější opatření, která měla podobným neštěstím zabránit. Zavedení přísnějších pravidel pro ochranu jezdců, jako například vyšší standardy pro kokpity a bariéry, se stalo prioritou FIA.

I z těchto důvodů se v Zolderu jela Grand Prix Belgie už jen jednou, v sezoně 1984. Pak štafetu definitivně převzalo Spa-Francorchamps.

Villeneuveova smrt měla také hluboký dopad na tým Ferrari. Zakladatel týmu, Enzo Ferrari, o Kanaďanovi rád říkal, že byl „nejsilnějším mužem, který kdy řídil Ferrari“. Ztráta milovaného jezdce zanechala v duši „il Commendatoreho“ prázdnotu, kterou nikdo nikdy zcela nenahradil.

Tragická smrt Gillese Villeneuvea: Jak zemřel dravý Kanaďan

Bylo to jako blesk z čistého nebe. V sobotu 8. května 1982 zasáhla motoristický svět zpráva o tragické smrti jednoho z nejtalentovanějších a nejcharismatičtějších jezdců historie formule 1 – Gillese Villeneuvea.

Během kvalifikace na Velkou cenu Belgie skončil na okruhu v Zolderu život jezdce, který byl milován pro svůj nekompromisní styl a odhodlání jít vždy na hranici možností.

Rivalita ve Scuderii

Kanadský pilot Ferrari vstupoval do kvalifikace s jasným cílem – překonat svého týmového kolegu Didiera Pironiho. Rivalita mezi oběma jezdci se vyostřila jen několik týdnů předtím během Velké ceny San Marina.

Pironi tehdy ignoroval týmové pokyny a připravil Villeneuvea o vítězství. Ten se cítil zrazen a rozhodnutím svého kolegy hluboce zklamán. V Zolderu byl odhodlaný získat zpět svou pozici a potvrdit své místo jedničky Scuderie.

V posledních minutách kvalifikace se Villeneuve rozhodl zajet další rychlé kolo. Jak bylo pro něj typické, nesundal nohu z plynu, ani když se přiblížil ke svému soupeři Jochenovi Massovi.

Němec jedoucí v pomalejším voze March se snažil Villeneuvea pustit před sebe. Oba jezdci se však nešťastnou náhodou vydali stejným směrem. Mass uhnul vlevo. Jenže přesně tudy se Kanaďan rozhodl předjíždět. V rychlosti více než 225 km/h došlo k osudovému kontaktu.

Ferrari narazilo do zadní části Massova vozu a vzlétlo do vzduchu. Monopost se několikrát přetočil a následně dopadl do ochranné bariéry. Villeneuve byl z kokpitu vymrštěn i s částí sedačky a přistál na ochranném plotě.

Záchranáři na místo dorazili okamžitě a převezli ho vrtulníkem do nemocnice v Lovani. Jenže utrpená zranění byla fatální, Villeneuve zemřel krátce po 21. hodině.

Bylo mu 32 let a ve formuli 1 za sebou měl pouze 67 odjetých Velkých cen. Titulu mistra světa se dočkal až o 15 let později jeho syn Jacques.

Němec raději odešel z F1

„Cítil jsem se tak provinile,“ přiznal později Mass, když vzpomínal na tragické sobotní odpoledne v Zolderu.

Němec ještě před závěrem sezony 1982 ukončil svoji kariéru ve formuli 1 a naplno se věnoval vytrvalostním závodům. V roce 1989 vyhrál v Sauberu čtyřiadvacetihodinovku