Rallye Dakar je neúprosná zkouška posádek i techniky. Martin Šoltys to letos pocítil na vlastní kůži.
Po deseti etapách z celkových dvanácti se v Tatře Buggyra EVO3 držel na výborném čtvrtém místě. Jenže v předposlední etapě ho technické problémy připravily o vysněnou pozici. Musel se vrátit na start a nakonec skončil na 14. místě. Přesto zanechal na slavné soutěži výraznou stopu.
„Byl výbornej, byl dlouhej, byl těžkej a musím říct, že byl i hodně rychlej,“ hodnotí Šoltys letošní Dakar.
„Tím, jak jsem tady loni nebyl, tak jsem viděl, jak hrozně moc se Dakar zrychlil. Každý rok je těžší a auta rychlejší,“ připomněl zranění z přípravy, které ho na poslední chvíli vyřadilo ze startu v loňském ročníku.
Navzdory těžkostem si 51letý jezdec pochvaloval týmovou atmosféru a výkon svého kamionu. „Auto fungovalo perfektně a my jsme z toho měli radost. Do předposlední etapy nám všechno vycházelo a drželi jsme se na čtvrtém místě. To bylo super.“
Členové týmu Tatra Buggyra ZM Racing drží při sobě, což Šoltys opakovaně zdůrazňuje. „Všichni, kdo na Dakaru jsou, to dělají srdcem. Klíčem k úspěchu jsou mechanici, kteří milují auta a tuhle rallye. Mám kolem sebe lidi, kteří jsou připraveni kdykoliv pomoci,“ řekl nadšeně.
Jako příklad uvedl spolupráci s Karlem Posledním, pilotem druhé Tatry v barvách Buggyry. Dakarský nováček mu během soutěže několikrát pomohl. „Jednou nám dal kolo, podruhé kompresor. Vím, že se na něj můžu spolehnout. To je k nezaplacení.“
Předposlední etapa přinesla okamžiky, které by Šoltys nejraději vymazal. „Nebyl jsem na dně, ale cítil jsem hroznou bezmoc,“ popisuje moment, kdy technické potíže ukončily jeho boj o čtvrté místo.
„Celý rok se na to připravujete, makáte a pak vám 200 kilometrů před cílem všechno skončí. Je to hrozně smutné,“ dodal smutně.
Přesto se Šoltys snaží brát věci s nadhledem. „Na Dakaru člověk vždycky vzpomíná na ty nejhorší okamžiky. A pak se jim směje,“ říká s úsměvem. „Při soutěži to bolí, ale časem si uvědomíte, že ty chvíle jsou to, proč sem jezdíme.“
Přes letošní smůlu už Šoltys hledí dopředu. „Doufám, že budeme pokračovat ve stejném duchu. Budeme dál vylepšovat naši Tatru Buggyra EVO3, stavět další auta a sbírat společné zážitky,“ plánuje. „A hlavně doufám, že příště budeme mít víc štěstí. To je na Dakaru vždycky klíčové.“
Letošní ročník Rallye Dakar pro Martina Šoltyse sice neskončil podle představ, ale jeho odhodlání zůstává nezlomné. A pokud příště štěstí opravdu přijde, může být příběh úplně jiný.
Martin Šoltys po nešťastné 11. etapě Rallye Dakar:
Rallye Dakar je jednou z nejnáročnějších a nejtvrdších soutěží pro posádky i techniku. Letos to na vlastní kůži pocítil i Martin Šoltys, jezdec týmu Tatra Buggyra, který se po deseti etapách držel na skvělém čtvrtém místě. Bohužel v předposlední etapě ho technické problémy připravily o vysněnou pozici a nakonec skončil na 14. místě.
Šoltys hodnotí letošní Dakar jako velmi náročný, rychlý a těžký. Srovnává ho s předchozími ročníky a zdůrazňuje, jak se soutěž každým rokem zrychluje a auta jsou stále rychlejší. Přesto si pochvaluje týmovou atmosféru a výkon svého kamionu, který fungoval perfektně.
Důležitou roli podle něj hrají mechanici, kteří milují auta a rallye. Spolupráce v týmu je klíčem k úspěchu. Šoltys také zdůrazňuje důležitost pomoci mezi jezdci v týmu, jako například spolupráci s pilotem Karlem Posledním.
Předposlední etapa přinesla okamžiky, které by Šoltys nejraději vymazal. Pocítil hroznou bezmoc, kdy technické potíže ukončily jeho boj o čtvrté místo. Přesto se snaží brát věci s nadhledem a ví, že na Dakaru člověk vždy vzpomíná na ty nejhorší okamžiky a později se jim směje.
I přes letošní smůlu se Šoltys dívá dopředu a plánuje pokračovat ve zlepšování svého vozu a sbírání nových zkušeností. Doufá, že příště bude mít více štěstí, protože to je na Dakaru vždy klíčové. Jeho odhodlání zůstává nezlomné a věří, že pokud přijde štěstí, může být pohled na celou soutěž úplně jiný.
