S návrhem přišel už před více než rokem výkonný ředitel Světové atletiky Jon Ridgeon. Jeho argumentem bylo, že až třetina skoků v dálkařských soutěžích na mistrovství světa 2023 v Budapešti se neměřila kvůli přešlapům.
„Ubírá to na zábavě a dramatičnosti,“ tvrdil. A tak se atletika pustila do testování odrazové zóny. Ta je široká 40 centimetrů, odkudkoliv z ní se dálkař může odrazit a změří se mu vzdálenost mezi místem odrazu a místem dopadu.
Před osmi a třemi dny testovaly novinku ženy na halových mítincích v Düsseldorfu a Berlíně. Byla mezi nimi i stříbrná medailista z pařížské olympiády Malaika Mihambová.
Němka je jedním z mála sportovců, kteří o zóně mluví smířlivě.
„Je pro mě lepší, když mohu skákat dále od odrazového břevna,“ řekla dvojnásobná světová šampionka, která v Düsseldorfu vyhrála skokem dlouhým 687 centimetrů.
„Viděli jsme méně pokažených skoků, pro diváky to bylo vzrušující. Díky tomu je závod zábavnější. Jsem otevřený změnám, stejně jako Malaika,“ dodal trenér Mihambové Uli Knapp.
Zato jiná dálkařská hvězda Larissa Iapichinová se z Düsseldorfu kvůli zkoušce nového pravidla odhlásila. „Jsem proti tomu. Náš sport má své technické nároky. Takhle přichází o svou podstatu,“ nechala se slyšet Italka.
Start v Berlíně zase zrušila Švýcarka Annik Kälinová, která kombinuje dálku s vícebojem. Vloni byla v písku šestá na mistrovství Evropy v Římě a v sedmiboji čtvrtá na olympiádě.
„Tenhle projekt nepodpořím. Je smutné, jak to rozděluje dálkařskou rodinu a že si sportovci musí vybrat jednu stranu. Vždyť odhadnout odraz z desky ve velké rychlosti je dálkařské umění,“ napsala na Instagramu.
A zatímco Ridgeon i trenér Mihambové zmiňovali větší atraktivitu pro diváky, Kälinová má v tomto opačný názor. Jednoduše proto, že divák teď jen podle stopy v písku nepozná, jak dlouhý ve skutečnosti skok byl.
Už před rokem navrhovaná změna rozčílila jednu z největších atletických legend Carla Lewise. Považoval ji za aprílový žert. „Jako byste chtěli v basketbalu zvětšit koše, aby padalo více trojek,“ napsal Američan.
V podobném duchu se vyjadřovali také elitní dálkaři současnosti.
„Je to totální blbost,“ kroutil vloni hlavou Radek Juška v rozhovor pro web Sport.cz. „Celková koncepce skoku do dálky spočívá v načasování rozběhu, aby vám co nejlépe vyšel. To disciplíně dodává napínavost,“ říkal.
„Přešlapy jsou součástí naší cesty,“ prohlásil Američan Marquis Dendy.
Asi nejdál zašel v kritice Řek Miltiadis Tentoglu, úřadující mistr světa, mistr Evropy i olympijský vítěz. Poznamenal, že pokud vejde novinka v platnost, ukončí kariéru dálkaře.
„Proč by někdo potřeboval náš sport takhle měnit? Nelíbí se mi to. Pokud to zavedou, přejdu na trojskok,“ řekl Tentoglu. Otázkou je, jestli by se případná změna netýkala i této disciplíny.
A proč dálku takto měnit?
Zástupci Světové atletiky si vedle menšího množství neplatných pokusů slibují dost možná také nové útoky na nejlepší výkony historie.
Mezi muži se mezi dvacítku nejdelších pokusů dějin nezapsal od roku 2009 nikdo. Světový rekord 8,95 metru skočil Mike Powell už před 34 lety.
Ženské maximum 7,52 je ještě starší, v roce 1988 skočila takhle daleko Galina Čisťakovová reprezentující Sovětský svaz. Za hranici 7,30 se v posledních deseti letech dostala jen Američanka Brittney Reeseová.
„Lepším výkonům to ale nepřispěje. Je to o tom, jak skáčete, ne odkud. Pokud chce rekordy někdo zlomit, měl by se zaměřit hlavně na trénink,“ napsal před rokem Lewis, který má osobní rekord 8,87.
Prezident Světové atletiky Sebastian Coe ubezpečoval, že se případná změna pravidel nestane přes noc. A zatím se novinka skutečně testuje jen na závodech, které ani nepromlouvají do kvalifikací na velké akce.
Přesto naplňuje některé dálkaře nejistotou.
Atletika zkouší drastickou změnu, která má potenciál ovlivnit celou disciplínu skoku do dálky. Návrh na změnu přišel před více než rokem od výkonného ředitele Světové atletiky Jona Ridgeona, který tvrdil, že třetina skoků v dálkařských soutěžích na mistrovství světa 2023 v Budapešti se neměřila kvůli přešlapům. Ridgeon argumentoval tím, že to ubírá na zábavě a dramatičnosti.
Novinkou, která byla testována na halových mítincích v Düsseldorfu a Berlíně, je odrazová zóna široká 40 centimetrů, odkudkoliv z ní se dálkař může odrazit a zvýšit tak vzdálenost mezi místem odrazu a místem dopadu. Mezi sportovci se ale rozhořela bouře názorů.
Zatímco někteří, jako například stříbrná medailistka z pařížské olympiády Malaika Mihambo, vidí v novince potenciál pro zlepšení a zábavnější soutěže, jiní, jako italská dálkařská hvězda Larissa Iapichinová, se proti změně ostře staví. Kritici tvrdí, že změna rozděluje dálkařskou rodinu a odebírá disciplíně technické nároky.
Elitní dálkaři jako Radek Juška, Marquis Dendy nebo Miltiadis Tentoglu se ostře vyjadřují proti změně pravidel. Tentoglu dokonce prohlásil, že pokud by změna vstoupila v platnost, ukončí kariéru dálkaře. Diskuse o změně pravidel ve skoku do dálky tak zůstává aktuálním tématem ve světě atletiky.
Zástupci Světové atletiky doufají, že novinka přinese nejen atraktivnější soutěže pro diváky, ale také nové útoky na historické rekordy. Prezident Světové atletiky Sebastian Coe ujišťuje, že případná změna pravidel nebude probíhat rychle a novinka je zatím testována pouze na menších závodech. Nicméně nejistota ohledně budoucnosti disciplíny skoku do dálky stále trvá.
