Na úvod se musíme vrátit ke středečnímu zápasu Tureckem, který oslabení Češi prohráli 1:2. Sdílíte názor zahraničních expertů, že národní tým prohrál i kvůli rozhodčímu?
Naprosto souhlasím. Díval jsem se na ten zápas s komentářem německé televize a tam to velice dobře komentovali, dokonce použili výraz „tendenčně pískané“. A já souhlasím. Kdyby měl rozhodčí cit pro hru, tak se nestalo, že by byl Tonda Barák vyloučený. Beru intenzitu toho druhého zákroku. Ano, tam došlápnul hráče, ale u toho prvního, takhle na začátku zápasu, žlutou ukazovat nemusel. A nebo, pokud měl nastavenou laťku takhle proti nám, měl ji nastavit i proti Turkům. Kdyby to tak bylo, šli by někteří hráči Turecka také ze hřiště.
Navzdory tomu Češi v dalších dvou zápasech uhráli jen bod. Je to pro vás zklamání?
Určitě a velké. Ten tým měl daleko na víc. To si musíme přiznat a být soudní. Hlavně zápas s Gruzií nám totálně nevyšel. Nechytili jsme ani začátek turnaje. Když se podíváte, jak ostatní hráči z jiných zemí, hráli v pohybu, jak byli aktivní, presovali. V tomhle jsme zaostávali. Chyběla nám větší odvaha, sebevědomí, jistota na balónu. Když za celou skupinu nevyhrajete zápas, je to rozhodně k zamyšlení.
Přísný rozhodčí, vlastní góly, penalta. To je i dost smůly na jeden tým, nezdá se vám?
Je to sice smůla, ale třeba vlastní góly se prostě dějí. Správně byl pak Hranáč hodnocený jako jeden z nejlepších z našeho týmu, byl skvělý už v Konferenční lize. Spíš bych se na to díval tou optikou, že tihle kluci jsou v procesu, ve vývoji. Před pár lety by se mu ani nesnilo o tom, že bude na Euru hrát. Za dalších pár let si možná u záznamu řekne, „ježiš, tady jsem mohl reagovat úplně jinak“.
Ano. Český tým byl hodně mladý, v základní sestavě se točili hráči do 25 let. Může z téhle mizerné zkušenosti být výhoda pro příští šampionáty?
Přesně tak. Vůbec to nevidím tragicky. Ten tým má spoustu kvalitních kluků. Bohužel ve fotbale to chce nejdřív nabrat pořádné zkušenosti. Musíte uzrát. Jedině pak můžete něco dokázat.
Přijde vám, že český tým doplatil i na to, že nemá tolik hráčův nejlepších pěti ligách Evropy?
Vždyť se podívejte, kolik jich tam mají Gruzínci, Slovinci. Přesně to ukazuje, že na tom, kolik hráčů máte v těch nejlepších soutěžích to není. Sice to tak nakonec je poskládané z hráčů ze zahraničních lig, protože mají víc zkušeností s jinými styly, ale vůbec to nemusí nic znamenat. Anglie má tým asi za 1,5 miliardy eur a hrají tužku. Na jejich poslední zápas ve skupině se v podstatě nedalo koukat.
Takže je to pak o správném mixu od trenéra
To je pak ta nejdůležitější a nejsložitější věc pro trenéra. Vybrat z těch nějakých 25 hráčů 11, kteří budou nejlépe fungovat proti hernímu stylu soupeře. Samozřejmě ne vždycky to klapne, někdy přijdou i vlastní výčitky, ale musíte věřit, že tahle jedenáctka byla ta nejlepší.
Ivanu Haškovi se to podle vás nepovedlo?
Přiznám se, že třeba proti Turkům bych tam čekal jiné hrotové hráče. Já bych vsadil na Tomáše Chorého, je to bijec, který umí přijmout ale i rozdat. Možná kdyby přišel dřív, tak to bylo něco jiného. Ale na kdyby se nehraje, je to jen můj názor.
Pomohlo by i nějaké jiné mentální nastavení hráčů?
S tím pracuje trenér dlouhodobě, když vidí hráče v tréninku a pak s nimi má i individuální rozhovory. Ale ano, mentální stránka je nesmírně důležitá. Když nemáte správně nastavenou hlavou, jste schopní předvést z toho, co umíte, jen zlomek. Já mám spoustu zkušeností z klubů, kde se řešily existenční situace, tam to bylo hlavně o hlavě.
Oproti tomu Slováci mají jiné starosti, ti slaví postup do osmifinále. Co jste říkal na jejich výkony?
Když jsem se vracel z Michalovců, tak jsem mluvil se spoustou i bývalých slovenských fotbalistů a ti byli hodně skeptičtí k tomu, jak to bude na Euru vypadat. A přitom postoupili. Ukázali se tam rozdíloví hráči jako Lukáš Haraslín. Je to obrovská hvězda, stejně tak Milan Škriniar, hráč PSG. Nebo Stanislav Lobotka, který je výborný ve středu hřiště. To jsou osobnosti, na které se nabalují výkony těch dalších kluků, kteří klidně nemusí být z těch top soutěží, ale na hřišti to společně urvou.
O vás je známo, že jste velký milovník německého fotbalu, jak se vám zatím šampionát líbí?
Líbí se mi. V začátku se hrál výborný útočný fotbal. Teď už se to vrátilo zpátky k taktice, nikdo nechce pustit tu nulu vzadu. Němci zvládli přípravu, týmu se vrátil hlavní šéf Tony Kroos to byl skvělý tah. Mají skvělého trenéra. Někdo říká, že je arogantní, ale já ho poznal osobně a je to skvělý kluk, který to má neskutečně v hlavě srovnané. A jediný cíl je titul. Dělají pro to maximum a zatím jim to podle mě vychází.
Český národní tým na letošním fotbalovém Euru nezanechal příliš dobrý dojem. S pouhým jedním bodem z tří zápasů skončil na posledním místě ve skupině a nenavázal tak na úspěchy z minulých let. Někteří fanoušci a odborníci se shodují, že kromě herních nedostatků měl tým i smůlu, například v podobě sporných rozhodnutí rozhodčích.
Trenér Ivan Hašek se snažil s mladým týmem, ve kterém byli hráči do 25 let, dosáhnout co nejlepších výsledků. Bohužel se mu to nepodařilo a tým nedokázal zvítězit ani v jednom zápase. Chyběla jim odvaha, sebevědomí a jistota na míči, což se projevilo i ve výsledcích.
Naopak slovenský tým se dostal do osmifinále a ukázal, že i s menšími hvězdami je možné dosáhnout úspěchu. Hráči jako Lukáš Haraslín, Milan Škriniar nebo Stanislav Lobotka se stali oporami týmu a dokázali svými výkony táhnout celý tým dopředu.
Německý fotbalový tým na Euru zatím ukazuje kvalitu a dobře připravenou taktiku. S návratem Tonyho Kroose a skvělým trenérem mají jasný cíl – získat titul. I když se hra někdy obrací k defenzivnímu stylu, Němci dokazují, že jsou silným soupeřem pro každého.
Závěrem lze říci, že fotbalové mistrovství Evropy nabídlo spoustu emocí, překvapení a zajímavých momentů. Každý tým se snažil dosáhnout co nejlepších výsledků a ukázat svou kvalitu. Ať už se jednalo o český, slovenský nebo německý tým, fanoušci mohli sledovat skvělý fotbal a napínavé zápasy.
