Debutový závod absolvovala v sobotu na City Triathlonu v Karlových Varech, kde závodila v náročném prostředí a s novými výzvami.
„Moc se mi to líbí, ale tenhle sport je dřina největší,“ přiznala v cíli 38letá rodačka z Plzně v rozhovoru, který médiím nabídl Český triatlonový svaz.
Asi nejvíc se bála plavání. Sama připustila, že kraul není její silnou stránkou. „Začala jsem kraulem, abych se necítila trapně, že plavu prsa, ale kraul mě hrozně unavuje,“ vysvětlila.
Nakonec přešla na prsa, což je pro ni pohodlnější technika, ale i tak to bylo náročné.
„Po pár stovkách metrů mi trať připadala strašně dlouhá,“ přiznala.
Karlovarská cyklistická trať je považována za jednu z nejtěžších v triatlonovém kalendáři, zejména díky strmému výjezdu na Zámecký vrch. Strýcová potvrdila její náročnost: „Nemám s čím porovnat, ale bylo to hrozně těžké. Kopec byl prudký a táhlá část za ním byla taky přísná.“
Když se ptala sama sebe, kolik kol jí ještě zbývá, odpověď zněla „jenom tři kola“, ale každé z nich bylo velmi vyčerpávající.
Běh, který je její nejsilnější disciplínou, přinesl také své výzvy. „Po cyklistice mě hrozně bolely lýtka a chvíli trvalo, než jsem se rozběhla,“ přiznala.
Přesto byla s během spokojená. „Byl to asi můj nejlepší výkon v závodě.“
Navzdory tomu, že triatlon často nabízí možnost spolupracovat s ostatními závodníky, Strýcová byla celý závod na trati sama.
„Nikoho jsem se nechytila, asi jsem zvyklá z tenisu, že si jedu svoje tempo,“ uvedla.
Přesto ji povzbuzování ostatních závodnic potěšilo: „Viděly, jak se trápím, tak bylo fajn, že mě podpořily.“
Pestrost triatlonu, tedy kombinace plavání, cyklistiky a běhu, Strýcovou nadchla.
„Líbí se mi to moc, třeba se tomu do budoucna budu věnovat, ale momentálně si dám delší pauzu,“ smála se.
City Triathlon Karlovy Vary patřil především amatérským závodníkům, kteří zvládají náročný trénink vedle rodinných a pracovních povinností. Tato myšlenka byla Strýcové velmi blízká:
„Obdivuju lidi, kteří musejí chodit do práce a triatlon dělají jako zábavu. Klobouk dolů před nimi.“
„Ráda bych znovu závodila, ale vím, že potřebuji čas a trenéra, aby mě správně připravil. Teď to s dětmi nejde, nechci od nich zatím odcházet,“ reagovala na otázku, zda se k triatlonu vrátí.
Debutový závod absolvovala v sobotu na City Triathlonu v Karlových Varech, kde závodila v náročném prostředí a s novými výzvami.
„Moc se mi to líbí, ale tenhle sport je opravdu náročný,“ přiznala v cíli 38letá rodačka z Plzně v rozhovoru, který mediím nabídl český triatlonový svaz.
Asi nejvíc se bála plavání. Sama přiznala, že kraul není její silnou stránkou. „Začala jsem kraulem, abych se necítila trapně, že plavu prsa, ale kraul mě hrozně unavuje,“ vysvětlila.
Nakonec přešla na prsa, což je pro ni pohodlnější technika, ale i tak to bylo náročné.
„Po pár stovkách metrů mi trať připadala strašně dlouhá,“ přiznala.
Karlovarská cyklistická trať je považována za jednu z nejtěžších v triatlonovém kalendáři, zejména díky strmému výjezdu na Zámecký vrch. Strýcová potvrdila její náročnost: „Nemám s čím porovnat, ale bylo to hrozně těžké. Kopec byl prudký a táhlá část za ním byla taky přísná.“
Když se ptala sama sebe, kolik kol jí ještě zbývá, odpověď zněla „jenom tři kola“, ale každé z nich bylo velmi vyčerpávající.
Běh, který je její nejsilnější disciplínou, přinesl také své výzvy. „Po cyklistice mě hrozně bolely lýtka a chvíli trvalo, než jsem se rozběhla,“ přiznala.
Přesto byla s během spokojená. „Byl to asi můj nejlepší výkon v závodě.“
Navzdory tomu, že triatlon často nabízí možnost spolupracovat s ostatními závodníky, Strýcová byla celý závod na trati sama.
„Nikoho jsem se nechytila, asi jsem zvyklá z tenisu, že si jedu svoje tempo,“ uvedla.
Přesto ji povzbuzování ostatních závodnic potěšilo: „Viděly, jak se trápím, tak bylo fajn, že mě podpořily.“
Pestrost triatlonu, tedy kombinace plavání, cyklistiky a běhu, Strýcovou nadchla.
„Líbí se mi to moc, třeba se tomu do budoucna budu věnovat, ale momentálně si dám delší pauzu,“ smála se.
City Triathlon Karlovy Vary patřil především amatérským závodníkům, kteří zvládají náročný trénink vedle rodinných a pracovních povinností. Tato myšlenka byla Strýcové velmi blízká:
„Obdivuju lidi, kteří musejí chodit do práce a triatlon dělají jako zábavu. Klobouk dolů před nimi.“
„Ráda bych znovu závodila, ale vím, že potřebuji čas a trenéra, aby mě správně připravil. Teď to s dětmi nejde, nechci od nich zatím odcházet,“ reagovala na
