Svět je fascinován bombastickou rivalitou, která hypnotizuje. Dokonce i Djokovič je okouzlen svým sokem.

Svět je fascinován bombastickou rivalitou, která hypnotizuje. Dokonce i Djokovič je okouzlen svým sokem.

Další jejich duel se všeobecně očekává za sedmnáct dní v největší a nejhlučnější tenisové aréně světa, na newyorském stadionu Arthura Ashe v areálu Flushing Meadows. Ve finále US Open.

Jakékoli jiné složení závěrečného klání by bylo vzhledem k současné formě obou superhvězd známným překvapením.

Jejich nedávný souboj o titul na Wimbledonu, který v pěti setech ovládl sotva dvacetiletý Alcaraz a ukončil tak Djokovićovu dlouholetou londýnskou vítěznou šňůru, byl mnohými experty ihned pasován na jedno z nejlepších grandslamových finále tenisové historie.

Nadšené ohlasy nijak nepřeháněly. Z maratonu plného zvratů, magických momentů a takřka nemožných výměn nelze ani na okamžik spustit oči. Kdo jen mrknul, vážně riskoval, že přijde o něco výjimečného.

Uběhlo pouhých pět týdnů a tenisový svět je opět vytržení znovu.

Djoković vrátil Alcarazovi porážku ve finále turnaje v Cincinnati, po velkolepém představení trvajícím bezmála čtyři hodiny si v euforii a za mocného vítězného ryku serval z těla tričko.

Šlo o příznačný a nesmírně silný moment, který obratem vystřelil ze srdce USA rovnou do zlatého fondu moderních tenisových dějin.

„Byl to jeden z nejtěžších a nejvíce vzrušujících zápasů, kterých jsem kdy byl součástí. Šílený zápas. Horská dráha,“ hlesl Djoković.

„Každý míč je shon, každý míč je bitva. Člověk cítí, že za celý zápas nedostane ani pět fiftýnů zadarmo. Naprosto všechno si musíte zasloužit. Připomíná mi to zápasy proti Nadalovi, kdy jsme byli oba na vrcholu,“ prohlásil Srb na tiskové konferenci.

Ještě předtím, přímo na kurtu při slavnostním ceremoniálu, se otočil na Alcaraze a pravil: „Chlape, ty se prostě nikdy nevzdáš. Ježiši Kriste. Miluju to na tobě, ale někdy bys mohl odehrát pár zápasů jen tak lehce,“ rozesmál Djoković všechny přítomné i samotného soupeře, který hned upozornil, že jde o typickou španělskou povahu.

„Jistě, Španělé nikdy neumírají. Myslím, že už jsem to zažil dřív,“ pokračoval Srb narážkou na Alcarazova předchůdce Nadala.

Oba tenisté se k sobě chovají s velkou úctou. Djoković je zjevně okouzlený uměním i povahou nové světové jedničky, Alcaraz zase pokaždé připomíná Srbovi, jak obrovskou inspirací pro něj byl, je a vždycky bude.