Stříbro získal Australan Ben O’Connor, bronz vybojoval obhájce prvenství Nizozemec Mathieu van der Poel. Český reprezentant Mathias Vacek obsadil 20. místo.
Čerstvě šestadvacetiletý Pogačar předvedl při takřka šest a půl hodiny trvající jízdě fantastický výkon. Posledních sto kilometrů v 274 kilometrů dlouhém závodě strávil v úniku, z toho polovinu jel v čele zcela osamocený. Před O’Connorem vyhrál o 34 sekund. Po loňském bronzu napodobil kousek, který před ním dokázali jen Belgičan Eddy Merckx (1974) a Ir Stephen Roche (1987).
„Vůbec nemohu uvěřit tomu, co se tady dneska stalo. V takové sezoně, kterou mám za sebou, jsem si na sebe pro tenhle závod naložil opravdu velký tlak. A vyvíjel jsem ho na sebe i já sám. Byl jsem tady s celým týmem proto, abych vyhrál. Těžko teď věřím tomu, že se mi to podařilo,“ uvedl Pogačar v cíli.
Vacek byl dlouho ve hře o medaile. Dvaadvacetiletý jezdec elitní stáje Lidl-Trek kontroloval situaci, ale v posledních kilometrech už mu docházely síly. Na Pogačara ztratil téměř čtyři minuty, od bronzu byl dvě minuty a 54 sekund.
Favorizovaný Pogačar zaútočil takřka přesně sto kilometrů před cílem a stačila mu i díky pomoci krajana Jana Tratnika, který na něho počkal, jen chvilička k tomu, aby se dotáhl do vedoucí skupiny. Medailoví aspiranti v pelotonu zpozorněli a hlavně belgičtí jezdci výrazně zvýšili tempo.
Jenže Pogačar, který vyhrál Tour už potřetí v kariéře po letech 2020 a 2021 a při sedmi startech na Grand Tours neskončil nikdy hůře než třetí, byl dnes nezastavitelný. S Francouzem Pavlem Sivakovem se brzy odpoutali od ostatních a vyrazili do úniku.
Za nimi se zformovala skupina pronásledovatelů se všemi velkými jmény, v níž byl i Vacek. Pogačar se 50 kilometrů před cílem osamostatnil, nejblíže mu pak byli Ir Ben Healy a Lotyš Toms Skujinš, jen o kousek za nimi jela hlavní esa, pozici si stále dobře držel i Vacek.
„Rozhodně jsem neměl v plánu zaútočit už takhle brzy, ale ten závod se rozjel a vepředu byla hodně nebezpečná skupina uprchlíků. Možná to ode mě vypadalo na začátku až jako hloupost, ale hodně mi pak pomohl Jan Tratnik, jemuž patří – stejně jako celému týmu – velké poděkování. Pak už to bylo jen o tom, abych nepřestal věřit, že můžu tuhle skvělou sezonu korunovat vítězstvím,“ prohlásil Pogačar, který vynechal olympijské hry.
Do posledního okruhu v Curychu o délce 27 kilometrů najížděl Pogačar s minutovým náskokem a dokázal ho držet až do posledních metrů. Devět kilometrů před cílem zaútočil Van der Poel, ale nakonec za O’Connorem vybojoval bronz ve spurtu těsně před Skujinšem. Vítěz olympijského double Belgičan Remco Evenepoel obsadil páté místo.
Z české čtveřice na startu závod dojel pouze Vacek. Michael Boroš, Michal Schlegel a Jakub Otruba ho nedokončili. Ani čtvrtinu z dnešní porce kilometrů neodjel Francouz Julian Alaphilippe. Dvojnásobný světový šampion z let 2020 a 2021 byl po pádu nucen odstoupit s vykloubeným ramenem.
Mistrovství světa v silniční cyklistice v Curychu – závod s hromadným startem:
Muži elite (273,9 km): 1. Pogačar (Slovin.) 6:27:30, 2. O’Connor (Austr.) -34, 3. Van der Poel (Niz.), 4. Skujinš (Lot.), 5. Evenepoel (Belg.), 6. Hirschi (Švýc.) všichni -58, 7. Healy (Ir.) -1:00, 8. Mas (Šp.) -1:01, 9. Simmons (USA), 10. Bardet (Fr.) oba -2:18, …20. M. Vacek -3:52, Boroš, Otruba, Schlegel (všichni ČR) nedokončili.
Famózní Pogačar. Jako třetí v historii vyhrál v jednom roce Giro, Tour de France i MS
Slovinský cyklista Tadej Pogačar se stal třetím jezdcem v historii, který dokázal vyhrát v jednom roce tři nejprestižnější cyklistické závody – Giro d’Italia, Tour de France a Mistrovství světa. Pogačar si tímto výkonem zajistil místo mezi legendami Eddyho Merckxe a Stephena Rochea, kteří dokázali podobný triumf v minulých letech.
V závodě s hromadným startem na mistrovství světa v silniční cyklistice v Curychu Pogačar předvedl fantastický výkon, když strávil posledních sto kilometrů závodu v úniku, část z nich dokonce zcela osamocený. Nakonec si udržel náskok a do cíle dojel s pohodlným náskokem před druhým Australanem Benem O’Connorem.
Po skvělém výkonu uvedl Pogačar: „Vůbec nemohu uvěřit tomu, co se tady dneska stalo. V takové sezoně, kterou mám za sebou, jsem si na sebe pro tenhle závod naložil opravdu velký tlak. A vyvíjel jsem ho na sebe i já sám. Byl jsem tady s celým týmem proto, abych vyhrál. Těžko teď věřím tomu, že se mi to podařilo.“
Český reprezentant Mathias Vacek obsadil ve stejném závodě 20. místo, přičemž dlouho byl ve hře o medaili. Nakonec však na Pogačara ztratil téměř čtyři minuty a skončil na 20. pozici.
Celkově se jednalo o fantastický výkon mladého slovinského jezdce, který potvrdil svou dominanci na světové cyklistické scéně. Tadej Pogačar je bezesporu jedním z nejtalentovanějších cyklistů současnosti a jeho úspěchy ho řadí mezi legendy tohoto sportu.
