Oba piloti vyletěli se svými stroji z dráhy a vjeli do diváků. Zraněno bylo 14 příznivců, dva zemřeli.
V rámci těchto závodů skonali i dva čeští jezdci Václav Uher a Jaroslav Jonák.
Na Masarykově okruhu tehdy poprvé a naposledy na území Československa soupeřily vozy specifikace formule 1.
Jejich šampionát ještě neexistoval, jednalo se o jakýsi zkušební ročník.
Den před touto Velkou cenou automobilů, 25. září 1949, přišel o život Václav Uher, když v zatáčce do Nového Lískovce dostal s Maserati smyk a dvakrát se převrátil.
Druhá tragédie se odehrála pár vteřin po startu závodu sportovních vozů o Cenu Brna. Jaroslav Jonák při objíždění porouchaného vozu zachytil o zábradlí můstku, sjel do příkopu a průnik volantu do hrudníku nepřežil.
Při hlavním závodě boural Ital Giuseppe Farina, když vletěl do příkopu obsazeného diváky.
O několik vteřin později se na scénu hrůzy přiřítil Brit David Parnell. Jeho Maserati skončilo na stejném místě jako Farinův vůz.
Výsledek? Parnell zranil Farinu, v příkopu nepřežili dva diváci, dalších 14 bylo zraněno.
Nedlouho po závodě lidé osudný úsek spontánně nazvali Farinovou zatáčkou, brzy se stala jedním ze symbolů starého okruhu.
Od podzimu 2010 zatáčku zdobí pomníček, kteří vybudovali místní motorističtí nadšenci. Ital Farina se rok po nehodě stal prvním mistrem světa F1.
Nedaleko Farinovy zatáčky se nachází Baltisbergrova zatáčka. Připomíná tragický pád západoněmeckého motocyklového závodníka Hanse Baltisbergra, který v ní při Grand Prix Československa v roce 1956 zahynul.
Po spuštění železné opony se na Masarykově okruhu dlouho jezdily jen regionální automobilové závody. To se definitivně změnilo až 18. srpna 1968, kdy se konala obnovená Grand Prix Československa, která byla součástí Evropského vyzývacího poháru cestovních vozů.
O dva roky později už jihomoravská metropole hostila podnik nově zřízeného mistrovství Evropy. Na startu byl tehdy mimo jiných pozdější mentor týmu Red Bull Helmut Marko.
V roce 1972 se v „cesťáku“ po brněnské trati proháněl tehdy čerstvý pilot formule 1 Niki Lauda, který měl s tratí zkušenosti už dříve z formule Junior.
Starý Masarykův okruh hostil závody až do roku 1986, v roce následujícím byl otevřen současný Automotodrom Brno.
Černý den brněnského okruhu je tragickou událostí, která se stala během závodů na Masarykově okruhu v roce 1949. Oba piloti vyletěli se svými stroji z dráhy a vjeli do diváků, přičemž zraněno bylo 14 příznivců a dva zemřeli. Tato událost se stala mementem a dodnes je památkou na tragické události.
Během těchto závodů zemřeli i dva čeští jezdci, Václav Uher a Jaroslav Jonák. Na Masarykově okruhu tehdy poprvé a naposledy na území Československa soupeřily vozy specifikace formule 1, i když samotný šampionát ještě neexistoval a jednalo se spíše o zkušební ročník.
Den před touto tragickou událostí přišel o život Václav Uher, když havaroval se svým vozem Maserati. Druhá tragédie se odehrála pár vteřin po startu závodu sportovních vozů o Cenu Brna, kdy Jaroslav Jonák zahynul při nehodě.
Během hlavního závodu došlo k další nehodě, kdy Ital Giuseppe Farina vletěl do příkopu obsazeného diváky. Následně se na stejném místě zranil i britský jezdec David Parnell. Celkem bylo zraněno 14 diváků a další dvě osoby nepřežily.
Nedlouho po této události byla část tratě nazvána Farinovou zatáčkou a stala se symbolem starého okruhu. Od roku 2010 zdobí tuto zatáčku pomníčky, které vybudovali místní motorističtí nadšenci. Giuseppe Farina se později stal prvním mistrem světa formule 1.
Na Masarykově okruhu se nachází i Baltisbergrova zatáčka, která připomíná tragický pád západoněmeckého motocyklového závodníka Hanse Baltisbergra, který zahynul během Grand Prix Československa v roce 1956.
Po obnovení Grand Prix Československa v roce 1968 se na Masarykově okruhu konaly různé závody až do roku 1986, kdy byl otevřen současný Automotodrom Brno. Tato událost zanechala trvalou stopu v historii automobilových závodů a připomíná nám důležitost bezpečnosti a respektu k divákům a jezdcům.
