Chorvatský trenér Stefano Vukov má stále pozastavenou činnost kvůli tomu, že podle vyšetřování WTA psychicky a fyzicky týral svou svěřenkyni Jelenu Rybakinovou. Přestože to tenistka z Kazachstánu nadále popírá.
Francouzský sportovní deník L’Équipe posbíral příběhy bývalých hráček z okruhu, které měly podobnou zkušenost se svým koučem a dlouho o osobním příběhu mlčely.
„Existuje kultura ticha, která obklopuje násilí, ať už sexuální nebo psychické. Bylo tomu tak za mých časů a je tomu tak dodnes. Stále vládne ticho,“ uvedla Američanka Pam Shriverová, která během kariéry udržovala poměr s o 33 let starším a ženatým trenérem.
S asi nejsilnějším příběhem se francouzskému deníku svěřila bývalá ukrajinská tenistka Julija Vakulenková.
„Když mi bylo 15, přestěhovali jsme se do Barcelony, kde jsem díky sponzorovi mohla trénovat v akademii. Byl tam trenér, který s námi občas trénoval ve skupině a vyhlídl si mě, že jsem dobrá. Začal mě tedy trénovat osobně a víc a víc,“ uvádí ve vyprávění někdejší 32. hráčka světa.
Nyní jednačtyřicetiletá Ukrajinka platila za nadějnou juniorku. Vyfasovala dokonce přezdívku „Kimmie Killer“, protože byla poslední tenistkou, která porazila Kim Clijstersovou, než Belgičanka poprvé ukončila kariéru.
Nikdo ale tou dobou netušil, co jako teenagerka prožívala. Trenér, jehož jméno nechtěla zveřejnit, si ji podmanil.
„Maminka tehdy nevěděla co a jak a ráda starost o mou tenisovou kariéru delegovala na někoho jiného. On naopak nabídl, že všechno zařídí. Mimo jiné i společný hotelový pokoj,“ pokračovala v příběhu Vakulenková.
Tehdy čtyřicetiletý trenér prý stupňoval obtěžovaní, kolem ní vytvářel dojem, že ho potřebuje a bez něj nemůže existovat. Podobně jako stojí v obviněních na Vukova směrem k Rybakinové.
„Když jsem prohrála zápas, lehl si ke mně, hladil mě a objímal. Nechápala jsem, vnímala jsem ho jako mentora. Říkal, že mu patřím a že jednou budu šampionka,“ uvedla.
Jejich vztah nakonec přerostl v sexuální, přestože měl její kouč ženu a dvě děti.
„Matce jsem se to neodvážila říct. Neviděla jsem východisko. Dokázal mě izolovat ode všech, abych si na něm vytvořila duševní závislost,“ vysvětlila tenistka.
Nakonec situace vygradovala tak, že Vakulenková v 18 letech ohrozila vlastní kariéru. „Úmyslně jsem si zlomila ruku, abych si dala dlouhou pauzu a mohla to s ním ukončit. Abych duševně nějak zůstala naživu,“ dodala.
Když se zbavila manipulátora ve svém týmu, začalo se jí dařit i v dospělém tenise, ve 24 letech byla v první čtyřicítce žebříčku a připsala si skalpy takových hráček jako Amélie Mauresmová nebo Dinara Safinová.
Přesto na ni situace z mládí měla dopad. „Když jsem ukončila kariéru a založila rodinu, odmítala jsem se o tenisové kariéře bavit, nechtěla jsem se na tenis ani dívat v televizi, brala jsem to jako etapu života, ve které jsem zažila selhání,“ prohlásila.
Chorvatský trenér Stefano Vukov má stále pozastavenou činnost kvůli obvinění z psychického a fyzického týrání své svěřenkyně Jeleny Rybakinové. I když tenistka z Kazachstánu tyto tvrzení popírá, WTA provedla vyšetřování a výsledky jsou alarmující.
Podobné příběhy se objevily i v jiných částech tenisového světa. Francouzský sportovní deník L’Équipe shromáždil příběhy bývalých hráček, které zažily podobné situace se svými trenéry, ale dlouho mlčely o svých osobních zkušenostech.
Jedním z nejsilnějších příběhů, kterým se podělila bývalá ukrajinská tenistka Julija Vakulenková, ukazuje na temnou stránku tenisového světa. Už jako teenagerka se stala terčem manipulace ze strany svého trenéra, jehož jméno odmítla zveřejnit. Trenér si ji postupně podmanil a vytvořil kolem ní dojem, že bez něj nemůže existovat.
Vztah mezi Vakulenkovou a trenérem nakonec přerostl do sexuálního vztahu, přestože měl trenér vlastní rodinu. Manipulátor dokázal mladou tenistku izolovat od okolního světa a vytvořit si s ní duševní závislost. Situace vygradovala tak daleko, že Vakulenková ve 18 letech ohrozila svou tenisovou kariéru tím, že si úmyslně zlomila ruku, aby mohla s manipulátorem skoncovat.
Teprve poté, co se zbavila tohoto manipulátora ve svém týmu, začalo jít Vakulenkové lépe i v profesionálním tenise. Dokázala se dostat do první čtyřicítky žebříčku a porazila takové hráčky jako Amélie Mauresmová nebo Dinara Safinová. I přesto však zůstaly stopy z traumatu, které prožila v mládí.
Vakulenková dnes odmítá o svých tenisových úspěších mluvit a vnímá tuto etapu svého života spíše jako selhání. Její příběh ukazuje na důležitost otevřené komunikace o násilí a manipulaci ve sportovním prostředí a potřebu podpory pro ty, kteří se s tímto problémem potýkají.
