Článek pojednává o českém atletovi Čapku, který se proslavil v britské metropoli. Přestože byl již přes třicet let a blížil se mu věk 34 let, dokázal v závodě na 10 000 metrů ukázat své umění a získat zlatou medaili. Tato disciplína byla jeho nejsilnější a nejoblíbenější. Na mistrovství světa v roce 1954 ve francouzském Maconu získal stříbrnou medaili a vybojoval také sedm titulů mistra Československa, když mu bylo 43 let.
Čapka se v mládí věnoval střelectví, boxu a zápasnické kariéře. Jeho sportovní dráhu však ukončila zlomenina nohy, kvůli které ho jeho zaměstnavatel nechtěl pustit na olympijské hry do Londýna. Nakonec však ustoupil a po Čapkově vítězství tvrdil, že za něj zaplatil.
I v Londýně však nešlo všechno hladce. Čapek se necítil dobře a vynechal i svou tradiční rozcvičku. Navíc nerozuměl pokynům a odstartoval až ve chvíli, kdy uviděl, že se rozjeli soupeři. Přesto nakonec zvítězil s velkým náskokem.
Po ukončení aktivní kariéry se Čapek stal trenérem v Dukle Praha. Za své zásluhy o rozvoj armádního sportu získal v roce 2004 nejvyšší resortní vyznamenání, Záslužný kříž ministra obrany I. stupně. Během svého života prodělal několik operací srdce a zemřel ve věku 93 let 31. ledna 2008.
