Po zimní olympiádě v Lake Placid 1980 se sovětský hokej vzpamatovával z krachu. Zlato mu nečekaně vyfoukli američtí studenti – co na tom, že v mnoha případech budoucí hráči NHL.
Despotický reprezentační trenér Viktor Tichonov proto dostal z nejvyšších míst úkol, aby sbornou vytáhl zpět na vrchol.
Posloužila mu k tomu nová zbraň. Pro Kanadský pohár 1981 dal poprvé dohromady útočníky Igora Larionova, Sergeje Makarova a Vladimira Krutova a beky Vjačeslava Fetisova s Alexejem Kasatonovem. Vznikla jedna z nejlepších, ne-li nejlepší pětka v hokejové historii. Podle barvy tréninkových dresů nesla označení Zelená lajna.
Sbornou dovedla k prvenství nejen na zmíněném Kanadském poháru, turnaji s hvězdami NHL, ale i na dalších dvou světových šampionátech a olympiádě v Sarajevu 1984. Sověti narazili až na dalším Kanadském poháru ve stejném roce. 80. létym ale i díky Tichonovově vynálezu vesměs vládli.
Zlom nastal po pádu železné opony, kdy všichni členové Zelené lajny vyměnili sbornou a armádní klub CSKA Moskva za severoamerickou NHL.
Někteří zažili více, jiní méně. Jen jeden z pětice ale vyloženě vyhořel. Křídelník Krutov.
Spolu s Larionovem zamířil k vancouverským Canucks, kde podepsal dvouletou smlouvu s možností prodloužení. Přchl ale po jediné sezoně.
Konečný účet z nejlepší ligy světa – 61 zápasů, 34 bodů (11 + 23).
Od hráče, kterého v historii Kanadských pohárů bodově předčili jen Makarov a Wayne Gretzky, se čekalo mnohem více. Měl uhranout střelbou, rychlostí a silou, ukázat, proč dostal přezdívku Tank.
V Severní Americe však tápal, na ledě a ještě více mimo něj. Neuměl anglicky, nebyl zvyklý na tolik volnosti a peněz. Trenéry i spoluhráče udivoval příšerným jídelníčkem a celkově neudržitelnou životosprávou.
„Nechtěl tady být. Občas jste mohli postřehnout záblesky jeho hokejových schopností, ale bohužel jen občas. Nedokázal takhle hrát konstantně. Také na tom nebyl dobře kondičně,“ vzpomínal na Krutova tehdejší generální manažer Vancouveru Pat Quinn.
Tvrdší slova volil Brian Burke, jenž v klubu pracoval jako ředitel hokejových operací. Sovětskou posilu označil ve svých memoárech za noční můru a nevzdělaného kolchozníka.
„Doug Lidster (někdejší obránce Canucks – pozn. red.) vezl Krutova na letiště před prvním venkovním tripem sezony. Vladimir ulehl na zad
