Co vás trápí?
To nikdo přesně neví. Lékaři se to snaží zjistit, ale zatím je jisté jen to, že jde o jakési streptokokové či stafylokokové onemocnění. Prostě se mi něco děje v krku. Jsem už doslova přeléčený antibiotiky a s lékaři teď budeme řešit, jak na cestě k úplnému vyléčení budeme postupovat.
Jak dlouho s tímto problémem bojujete?
Jsou to už skoro dva měsíce, co jsem se ze zdravotních důvodů nezúčastnil kontrolních závodů. Pak jsem vynechal závod Světového poháru v Záhřebu, uplynulý víkend mistrovství Evropy ve Slovinsku a koncem týdne budu tradiční Primátorky sledovat jen jako divák.
Takže jste poslední týdny nemohl trénovat ani lehce?
Trénoval jsem a třeba na evropský šampionát jsem byl dobře připravený. Avšak pokaždé, když se blížily nějaké závody, tak se mi několik dní před nimi vrátila bolest v krku a s teplotou i oteklými mandlemi jsem si šel lehnout do postele.
Jak se nyní cítíte?
Od pondělí začnu naplno trénovat s vírou, že za tři týdny se vydám na svůj první letošní závod – Světový pohár do Itálie. Začátkem července bych se pak rád zúčastnil dalšího svěťáku ve Švýcarsku.
Letošní rok je předolympijský. Jak je pro vás důležitý?
Mimořádně, protože na zářijovém mistrovství světa v Bělehradu se bude rozhodovat o účasti na olympijských hrách. Pro letenku do Paříže si tam dojede jedenáct nejlepších dvojskifařů. Zdá se to být jednoduché, ale už složitější je tohoto cíle dosáhnout. O poslední dvě volná místa se pak bude v jakési kvalifikaci bojovat až příští rok.
Čtvrtá účast na olympijských hrách je tedy pro vás opět jednoznačným záměrem?
Poznat atmosféru na tomto svátku sportovců je něco výjimečného, a proto s Honzou Cincibuchem uděláme pro cestu do Paříže maximum. Před dvěma lety jsme se spolu vydali do Tokia a bylo by krásné, kdybychom pod pěti kruhy nechyběli ani tentokrát.
