Po nedávném zápase mezi Zlínem a Mladou Boleslaví jsem se dlouho zamýšlel nad tím, zda jsem někdy zažil podobně divoký výsledek. V nejvyšší soutěži určitě ne – ani u nás, ani v Německu nebo Rakousku.
Tady je to ještě umocněné tím, že takový příděl dostali domácí a bizarní na tom je, že dali pět gólů a stejně schytali debakl. Přitom do druhého poločasu vstupoval Zlín s vedením 2:1 a nic takového smrti nenaznačovalo. Dva ligové týmy s trenéry, kteří mají spoustu zkušeností.
Nevím, zda už domácí v závěru rezignovali, ale když jsem hrál já – už jako starší hráč – a někde jsme dostávali příděl, tak jsem vyhlásil: „A dalšího už nedostaneme.“ A kolikrát se to podařilo, prohráli jsme 0:3, ale pořád lepší než dostat pět, šest gólů.
Ono to není jen fráze, že chcete prohrát se ctí. Každý z členů toho týmu hraje o své jméno, o svou pozici nebo o pozornost, jaké se mu bude dostávat v rámci soutěže. U Zlína bohužel není pořádný ranec ojedinělý, stačí vzpomenout na domácí zápas s Plzní.
Věřím tomu, že z toho je Pavel Vrba hodně zoufalý. Ale jeho odchod? To nedokážu posoudit, od klubu jsem daleko, neznám dnešní situaci v kabině nebo vztahy vedení a trenérů.
Každopádně nejsem schopen pochopit, že se Zlínu dlouhodobě nedaří situaci stabilizovat. V klubu by si měli zanalyzovat, kde je chyba, jestli jít dál s tímto trenérem, s tímto sportovním ředitelem, s těmito hráči. Změna by určitě prospěla, otázka je, kde ji udělat.
Překvapila mě porážka Plzně v Liberci. Sparta tu vyhrála s přehledem, Slavia se štěstím a Plzeň dostala trojku. Mě osobně se každopádně Severočeši líbí, trenér Kozel odvádí velmi dobrou práci. Po konci sezony se mu kabinou prožene vítr a pokaždé dokáže poskládat konkurenceschopný tým.
Druhý gól do sítě Plzně – to bylo přesně to, o čem jsem mluvil v případě Jablonce. Ukázka přímocarosti, přečíslení, něčeho, co máte dobře natrénováno.
Trenér Miroslav Koubek i přes vysokou porážku hráče na tiskovce nestrhal, jejich výkon naopak označil za poctivý. Pro mě je to pozitivní vyjádření, i když interně si to samozřejmě můžou vyhodnotit jinak, protože vás taková porážka štve v každém případě.
Pana Koubka znám, i kdy
